Aktuality

Nové metody genetických úprav rostlin by mohly pomoci nasytit stále rostoucí populaci lidí. V zemích Evropské unie ale stále platí jejich zákaz. 

Řasy, umělé maso, cvrčci nebo genově editované potraviny. Jak se do budoucna upraví náš jídelníček? 

Vědecké studie opakovaně ukazují, že geneticky modifikované potraviny nepřinášejí oproti klasickým potravinám žádné zdravotní riziko.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 realizovaného CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek zaměřující se na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“. Význam těchto pojmů je často zaměňován i přesto, že jsou poměrně důležitým faktorem při nakupování potravin a jejich spotřebě. 

Nové metody genetických úprav rostlin mohou nasytit rostoucí populaci planety. Potřeba inovací v produkci potravin nabývá na významu právě nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině a s klimatickou změnou. Nicméně využití moderních genetických metod v praxi zatím není v zemích EU včetně ČR možné. 

Odhaduje se, že ve střevech máme deset bilionů bakterií. Což je stejně, jako počet našich vlastních buněk. Tenhle objev před lety odborníky velmi překvapil. Od té doby se hovoří o tzv. mikrobiomu nebo střevní mikroflóře. Ukázalo se, že má zásadní vliv na náš imunitní systém.

Plýtvání potravinami je velký celosvětový problém, který má dopady jak ekologické, ekonomické, tak i sociální. Na celém světě se vyhodí zhruba 1/3 vyprodukovaných potravin, což v přepočtu vychází na 1,3 miliardy tun v hodnotě přibližně 1 bilionu dolarů. 

Noc vědců se v roce 2022 zaměřila na lidské smysly – zrak, sluch, čich a chuť. Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, Centrum Algatech, nabídlo výsledky svého výzkumu všem smyslům, nejvíce však zraku a chuti. 

Vědci se shodují, že moderní metody šlechtění, kterým se poněkud nešťastně říká genetické modifikace, jsou pro lidstvo naprosto nepostradatelné. Přesto proti nim existuje obrovský veřejný odpor vedoucí zákonodárce k jejich zákazům. Tento problém je obzvlášť palčivý v Evropské unii, kde panují jedny z nejpřísnějších omezení v pěstování geneticky modifikovaných plodin na světě.  

Prof. Jaroslav Doležel z našeho programu mluvil ve vysílání Studia ČT24 o tom, jak zajistit dostatek kvalitních potravin bez ničení životního prostředí. Právě toto téma řešili na svém zasedání v Praze ministři zemědělství členských států EU. 

A clean environment and sustainability are of fundamental importance for human health and well-being. Therefore 21st September we organise a timely data discovery event on Ecological consumption and production where out programme takes part. 

Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes z rukou rektora Mendelovy univerzity v Brně převzal český rostlinný genetik a držitel ceny Česká hlava profesor Jaroslav Doležel. Olomoucký rodák je zakladatelem nového oboru genomiky, tzv. chromozomové genomiky. Ve svém proslovu zmínil nejen své studentské a vědecké začátky na tehdejší Vysoké škole zemědělské (dnes MENDELU), ale i význam Mendela a úskalí badatelské činnosti.