Aktuality

Jak proměnit způsob, jakým potraviny produkujeme, nakupujeme a konzumujeme, aby byl dlouhodobě udržitelnější? Konference Budoucnost potravin: Udržitelná spotřeba a produkce propojí výzkum s konkrétními zkušenostmi z praxe. Zaměří se na proměnu potravinových systémů, lokální produkci a samozásobitelství, alternativní zdroje bílkovin i možnosti, jak účinněji předcházet plýtvání potravinami.

Ve dnech 6.–9. září 2026 uspořádalo Centrum ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR mezinárodní konferenci Cyano2026 – 10th Early Career Researcher Symposium on Cyanobacteria. Setkání zaměřené na výzkum sinic se poprvé uskutečnilo v České republice a zúčastnilo se ho 90 magisterských a doktorských studentů a začínajících vědců z devíti zemí. Konferenci podpořil také náš výzkumný program Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin.

Ve dnech 7.–11. září 2026 se v Kongresovém centru Slovenské akademie věd ve Smolenicích uskutečnila Letní škola občanské vědy, kterou organizovalo Centrum vedecko-technických informácií SR (CVTI SR), ve spolupráci s Ústřední knihovnou SAV a Ústavem geoniky AV ČR.

Jaké právní a etické otázky přináší stále širší využívání poznatků o lidském mikrobiomu? A je současná regulace připravena na personalizovanou medicínu a komerční služby založené na mikrobiomových datech? Těmto tématům se bude věnovat seminář „Mluvíme s mikroby napříč sociálními a přírodními vědami“, který se uskuteční 27. 10. 2026 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Může se surová ovčí vlna, pro kterou se obtížně hledá další uplatnění, stát užitečným materiálem pro pěstování rostlin? Možnostem jejího zpracování a využití v zahradnické praxi se věnoval odborný workshop, který se 8. září 2026 uskutečnil na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici.

Od 12. do 16. října 2026 se v Brně uskuteční Podzimní škola elektronové mikroskopie 2026. Tradiční pětidenní vzdělávací kurz pořádaný Ústavem přístrojové techniky AV ČR nabídne propojení odborných přednášek s praktickou prací v laboratořích.

Postihne-li sucho významnou rozlohu klíčových světových obilnic s pšenicí, její cena na globálních trzích roste. Výsledky nového mezinárodního výzkumu naznačují, že oteplení o tři stupně Celsia by mohlo způsobit ztrojnásobení průměrné ceny pšenice ve srovnání s rokem 2010 očištěné o inflaci. Kvůli dopadům klimatické změny se zvyšuje riziko, že v jednom roce sucho zasáhne rozsáhlejší plochy s pšenicí než v minulosti.

Během vývoje embrya planého čiroku z některých buněk mizejí celé nadbytečné chromozomy. Vědci poprvé zachytili tento proces na úrovni jednotlivých buněk. Tým z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR pomocí analýzy RNA rozlišil buňky, které si B chromozom ponechávají, od těch, v nichž dochází k jeho cílenému odstranění. Identifikoval také nové kandidátní geny, které se na tomto procesu mohou podílet. Studie, která přispívá k pochopení organizace a evoluce rostlinných genomů a otevírá možnosti využití v rostlinné biotechnologii, vyšla v časopise Plant Biotechnology Journal.

Jak může odpadní ovčí vlna pomoci půdě a najít nové využití v zahradnictví? Odpovědi nabídne odborný workshop, na kterém se bude podílet také tým Veroniky Jílkové z Biologického centra AV ČR zapojený do programu Strategie AV21 Udržitelná produkce a spotřeba potravin.

Jak se české zemědělství dokáže vyrovnat se suchem a s dopady klimatické změny? O tématu diskutoval v pořadu 90’ ČT24 také Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd.

Zahrádkaření v Česku už dávno není jen relaxační víkendovou aktivitou. Pro miliony lidí se stalo náročným bojem s přírodou, technologiemi a měnící se legislativou. Tradiční postupy našich babiček přestávají fungovat a moderní pěstitelé musí čelit výzvám, o kterých se před dvaceti lety nikomu ani nezdálo. Zde je 9 zásadních problémů, které dnes nejvíce trápí české zahrádkáře.