Aktuality

Jaké rostliny bude možné pěstovat v blízké budoucnosti na jižní Moravě nebo kde je naprosto nevhodné budovat sjezdovky? I k tomu lze využít nově zveřejněnou mapu vývoje klimatické změny, kterou vytvořili vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie Věd České republiky – CzechGlobe. 

Čeští a norští výzkumníci společně hledají ideální složení vícedruhových směsí pícnin, které by si lépe poradily se změnou klimatu. Kvůli zvýšení průměrné teploty a častějšímu  výskytu extrémních jevů (především letní periody sucha a horka) je nutné přizpůsobit strategie šlechtění pícnin tak, aby v budoucnosti nedocházelo k výraznému snížení jejich výnosů.  

Škody na úrodě ovoce budou kvůli silným mrazům rozsáhlé. Ty zasáhly hlavně sady v Čechách. Ovocnáři odhadují, že škody přesáhnou miliardu korun. Český trh podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Víta Hradila není tak velký, aby v případě neúrody významně ovlivnil ceny. 

Dubnové mrazy způsobily na vinicích škody přesahující dvě miliardy korun. Ohrožena je také existence zhruba 500 profesionálních pěstitelů ovoce v Česku, aktuálně jich je 700 až 800. Na úrodě ovoce jsou škody za více než miliardu korun. 

Snížit negativní vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí. Přitom zajistit výrobu většího množství potravin lepší kvality v době výkyvů počasí a oteplování, ale také zachovat zdravou a udržitelnou půdu. To jsou požadavky doby. 

Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.

Žlutou mikrořasu chlorelu bohatou na pigment lutein, kterou vyšlechtili v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru Algatech v Třeboni,  bude v komerčním měřítku pěstovat nizozemská společnost Phycom B.V.

Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s  názvem Živá krajina. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. 

Dubnové mimořádné teploty mohou mít z hlediska sucha zásadní dopad v létě. Přestože je půda nasycená, letos obzvláště bujná zeleň vláhu rychle vysaje, uvedl v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a šéf projektu Intersucho.

Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.

Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.