Aktuality

Nenechte si ujít zajímavý seminář Bezlepková dieta a potravinové intolerance, který se koná  30. 10. 2023  v budově  AV ČR, Národní 3, Praha 1, sál 206. V rámci  našeho výzkumného programu ho pořádá Mikrobiologický ústav AV ČR.   

Ve dnech 11. – 13.9. 2023 se v Brně konala mezinárodní konference „Plant Chromosome Biology: Cytogenetics meeting 2023“. V rámci Strategie AV21 ji pořádal Biofyzikální ústav AV ČR.    

Brno přivítalo ve dnech 10. – 14. září vědce z celého světa. Konala se zde mezinárodní konference EUCARPIA (European Association for Research on Plant Breeding), sekce Fodder Crops and Amenity Grasses.  

V Česku léto nebylo dramatické z pohledu průměrných teplot. Ale je tam zamaskovaný jeden efekt. Střídaly se výrazné horké vlny s velmi chladnými vlnami. Třeba na začátku srpna byly teploty, které by odpovídaly spíše říjnu a byly rekordně chladné,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR rozmary letošního léta, během něhož vědci naměřili celosvětově nejvyšší průměrnou teplotu v historii měření v období od června do konce srpna. 

Přechod z konvenčního způsobu hospodaření na regenerativní představuje v zásadě nejsložitější období pro zemědělce začínajícího s regenerativním hospodařením, ve kterém se i zdánlivě malé chyby odráží velkými důsledky na výnosech, zpožďování procesu obnovení půdní úrodnosti, či v problémech v ochraně rostlin.

Bioklimatologa Miroslava Trnku z Ústavu výzkumu globální změny si do vysílání Radiožurnálu pozvala Lucie Výborná. 

Je nezmysel povedať, že zmena dedičnej informácie nenastáva prirodzene, hovorí vedec JAROSLAV DOLEŽEL. Prenos génu z jedného organizmu do iného sa v prírode deje úplne bežne.

Každý rok putují do kafilerie tuny peří z 80 milionů kuřat usmrcených v Česku. Vědkyně Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd a její kolegové z projektu NCK BIOCIRTECH přišli na to, jak peří upravit, aby se dalo použít jako účinné hnojivo. 

Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění  plodin, které by dokázaly  lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.

Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.

Jednobuněčná, bezlepková sladkovodní řasa Chlorella sorokiniana je významným zdrojem nutričních látek, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, minerálů a řady dalších biologicky aktivních látek, prospěšných pro lidský organismus. Chlorella sorokiniana je legislativně doplňkem stravy, je proto vhodnou surovinou pro výrobu kvalitnějších bezlepkových výrobků vhodných pro léčebnou bezlepkovou dietu.