Média

Žijí na povrchu nebo uvnitř našeho těla, jsou pouhým okem neviditelní, ale přitom doslova řídí náš život. Ovlivňují naše zdraví, chování i psychiku. Odborníci jim dali společný název mikrobiota a souhrnu jejich genů mikrobiom.

Evropský soudní dvůr vloni rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). 

Řada evropských i českých vědců se připojila k výzvě, aby EU povolila moderní metody úprav genomu rostlin. Přesně před rokem Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO).

Evropský soudní dvůr před rokem rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To znamená, že restriktivním evropským předpisům podléhají i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, k jakým může spontánně docházet i v přírodě. 

Vědci ze 121 evropských institucí žádají Evropskou unii o legislativní úpravu týkající se geneticky modifikovaných plodin (GMO). Chtějí, aby použití nových metod úpravy genomu, jako například CRISPR, nepodléhalo směrnicím o GMO. 

Napříč evropskými zeměmi není možné plnohodnotně provádět výzkum, který může pomoci čelit klimatické změně.Je tomu na den rok, kdy Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). 

Řada evropských i českých vědců se připojila k výzvě, aby EU povolila moderní metody úprav genomu rostlin. Přesně před rokem Soudní dvůr EU rozhodl, že rostliny získané metodami přesného šlechtění (CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). 

Evropští vědci vydali otevřené prohlášení, které žádá nově zvolený Evropský parlament, aby povolil moderní metody editace genomu rostlin. Jejich použití by v Evropě mohlo výrazně pomoci rozvoji udržitelného zemědělství. 

Čeští vědci se připojili ke svým zahraničním kolegům a žádají Evropský parlament i Evropskou komisi o změnu legislativy týkající se uplatnění moderních metod editování genomu rostlin, která jim umožní plnohodnotně provádět výzkum ve prospěch zemědělství, ekonomiky a celé společnosti. 

Rozluštění funkce dvou genů huseníčku rolního, na kterém se podílela skupina Aleše Pečinky z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR, vyvolalo velký mediální ohlas.     

Jaroslav Doležel is Head of the Centre of Plant Structural and Functional Genomics of the Institute of Experimental Botany (IEB) and Professor of Molecular Biology and Genetics at Palacký University with both institutes in Olomouc (Czech Republic).Jaroslav has been involved in the efforts to sequence the wheat genome since before the birth of the IWGSC, as his team pioneered flow sorting of wheat chromosomes and constructed the first BAC library of a wheat chromosome in 2002. When the IWGSC was created in 2005, the consensus was that the only way to tackle the complexity of the wheat genome was to use a chromosome by chromosome strategy. Over the next 12 years, Jaroslav’s team optimized the procedure and relentlessly worked on the production of 45 chromosome – or chromosome-arm – specific BAC libraries for the 21 wheat chromosomes. More HERE

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny.  Článek ZDE.