Aktuality

Výzkumný program Potraviny pro budoucnost začal spolupracovat se spolkem  pro podporu a rozvoj biotechnologií BIOTRIN, z.s.  Jde o nevládní neziskovou organitaci, kterou založili čeští vědečtí pracovníci.

V našem výzkumném programu se snažíme přiblížit vědu veřejnosti. Proto jsme nechyběli ani na letošní Noci vědců.  V Olomouci a v Brně  jsme připravili přednášky i interaktivní stánky a zájem byl velký!  

Vyšlechtit kvalitnější a odolnější odrůdy pšenice bude v budoucnu snazší díky výzkumu jejích planých předchůdců v olomoucké laboratoři Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), která je součástí Centra regionu Haná pro zemědělský a biotechnologický výzkum (CRH). 

Mezinárodním tým vědců, mezi nimiž byli i odborníci z Olomouce, přečetl po šesti letech dědičnou informaci hrachu setého.  Informuje o tom prestižní vědecký časopis Nature Genetics. Tento objev přispěje ke šlechtění nových odrůd, díky kterým by se mohl hrách v České republice začít opět pěstovat ve větším rozsahu. 

Po loňské úspěšné premiéře se i letos Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum představí na letní etapě květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se uskuteční od 15. do 18. srpna. Vědci znovu promění pavilon H v improvizovanou laboratoř výzkumu rostlin a přiblíží veřejnosti například děje uvnitř rostlin, metody šlechtění nových odrůd, možnosti využití rostlinných hormonů nebo význam opylení pro tvorbu plodů a semen. 

V dětství chtěl být myslivec, ale nakonec to u něj vyhrály rostliny. Rostlinný genetik Aleš Pečinka z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum se z klasického „kytičkáře“ posunul přes cytologii až k molekulární biologii a epigenetice. 

Drobné organismy byly desítky let spojovány s nadějemi na výživu lidstva. I když se v masovém měřítku zatím nevyužívají, jejich potenciál je přesto obrovský nejen jako zdroj potravy, ale také třeba jako zdroj přírodních materiálů nahrazujících plasty.

Jsou jich biliony a žijí nejen v našich střevech, ale všude možně po těle. Různé bakterie, viry, kvasinky, prvoci a další mikroorganismy tvoří dohromady takzvaný mikrobiom. Ačkoli jsou okem neviditelní, jsou pro náš život naprosto určující, doslova nás ovládají. Jak to dělají?

Žijí na povrchu nebo uvnitř našeho těla, jsou pouhým okem neviditelní, ale přitom doslova řídí náš život. Ovlivňují naše zdraví, chování i psychiku. Odborníci jim dali společný název mikrobiota a souhrnu jejich genů mikrobiom.

Čeští vědci se připojují k výzvě evropských kolegů, aby EU povolila moderní metody úpravy genomu rostlin. Před rokem rozhodl Evropský soudní dvůr (ESD), že rostliny získané metodami přesného šlechtěn (tzv. CRISPR) jsou geneticky modifikovanými organismy (GMO). To ale znamená, že i plodiny s nejdrobnějšími úpravami genomu, ke kterým může spontánně docházet i v přírodě, podléhají restriktivním evropským předpisům, které tyto úpravy zakazují. S tím nesouhlasí evropští odborníci, kteří upozorňují na negativní dopad tohoto zákazu na společnost a ekonomiku. Otevřeným prohlášením nyní znovu žádají Evropský parlament a Evropskou komisi o legislativní změnu.

Rozluštění funkce dvou genů huseníčku rolního, na kterém se podílela skupina Aleše Pečinky z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR, vyvolalo velký mediální ohlas.     

Rostlinní genetici z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) popsali jako první na světě funkci dvou genů huseníčku rolního a jejich vliv na vlastnosti této modelové rostliny. O jejich práci, která by se v budoucnu dala využít v praxi, informuje prestižní časopis Plant Cell.