Aktuality

Jak přispívá kosmický výzkum k rozvoji vědy a techniky a jaký je každodenní život na Mezinárodní vesmírné stanici? I na tyto otázky odpovídal americký astronaut Andrew Feustel v Olomouci, na další zastávce své cesty po České republice.

Každoroční setkání řasových biotechnologů Rakouska, Německa a Švýcarska, „Netzwerk Algen“ hostil v tomto roce Innsbruck. Konference je každý rok zaměřená na jiné téma, loňskou problematiku kontaminace velkoobjemové produkce mikrořas vystřídaly nyní cenné látky a izolace nových kmenů mikrořas. 

Představují geneticky modifikované organismy (GMO) pro lidstvo příležitost, nebo dokonce nezbytnost? Liší se v něčem takové plodiny od rostlin vzniklých tradičním šlechtěním či přirozeným vývojem? 

Španělští vědci zmapovali, kde se v úrodě pšenice šíří planý oves jalový, jeden z nejagresivnějších plevelů na světě. Věděli, že nové rostlinky plevele se objevují vždy vedle původních. 

Nositel Akademické prémie Jaroslav Doležel přednášel 7. března v Akademii věd ČR o luštění genomu pšenice. 

Bezlepková pšenice pro celiaky nebo tzv. zlatá rýže obohacená provitaminem A, která by mohla zabránit oslepnutí tisíců dětí v rozvojových zemích… Nejen tyto ale i další druhy geneticky upravených plodin jsou možnými potravinami budoucnosti. 

Delegace z Akademie věd ČR jedná v Izraeli o spolupráci v oblasti rostlinné genetiky. Je hostem dvoudenního odborného workshopu nazvaného Plant Genomics v Jeruzalémě. Vystoupí na něm řada prominentních vědců. 

Přednáška o genetických modifikacích rostlin, která se uskutečnila 18. 3. 2019 v Akademii věd ČR vzbudila velkou pozornost veřejnosti. 

Genetické modifikace (GM) jsou tématem, které přitahuje už mnoho let pozornost veřejnosti a kolem kterého panuje řada dohadů a polopravd. Je jejich využívání bezpečné a může lidstvu pomoci zajistit dostatek kvalitních potravin pro rostoucí populaci? 

V Galerii Věda a umění (Akademie věd na Národní třídě) se u symbolického laboratorního stolu setkávají mezinárodně uznávaný český rostlinný genetik, prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc., ruský botanik a genetik N. I. Vavilov a známý švýcarský fotograf Mario del Curto, který se vydal po stopách Vavilovova odkazu, aby zdokumentoval pohnuté osudy výzkumných stanic i jejich zaměstnanců. 

V uplynulých šesti letech čerpali největší vědecký grant v Česku, Akademickou prémii, nyní představili své výsledky. Genetik Jaroslav Doležel, který se svým týmem rozluštil genom pšenice, a astronom Pavel Spurný, který podstatně rozšířil českou část Evropské bolidové sítě, vystoupili 7. března v Akademii věd ČR se svými přednáškami.     

Téměř tisíc dětí i dospělých si nenechalo v sobotu 2. března ujít interaktivní program v budově Akademie věd ČR, který doprovázel úspěšnou výstavu „Nature – Future: Rostliny budoucnosti“.