Aktuality

Česká televize věnuje velkou pozornost konfliktu na Ukrajině. V mimořádném vysílání ČT24 se moderátor Daniel Stach zaměřil na to, jak ovlivní válka na Ukrajině celosvětově zemědělství, produkci a zásobování potravinami. Hostem pořadu byl i doc. Aleš Pečinka z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.   

Velikonoční setkání zahrádkářů s besedou a představením nové knihy Zahrádkářské osady aneb proč neztrácet půdu pod nohama? se bude konat 14. 4. 2022 v Brně. Připravena je beseda s autorkami B. Duží a N. Johanisovou zaměřená na perspektivy zahrad ve městech. Akce se koná v zahradách vedle Městské haly Vodova 108 od 18 hodin.

Workshop „Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti“ dne 31.3.2022 ve Větrném Jeníkově pořádaný pro zemědělskou praxi a odbornou veřejnost představil ve čtyřech přednáškách webové stránky www.agrorisk.cz – portál včasné výstrahy před abiotickými a biotickými riziky, které ohrožují polní produkci.   

Brněnští vědci zkoumali geny regulující pohlaví rostlin použitím kombinace pokročilých metod sekvenování a bioinformatických analýz s využitím pokročilé environmentální elektronové mikroskopie. Popsali tak dosud neznámé geny, které ovlivňují tvorbu květů a pohlavních orgánů u druhu silenky širolisté.

Česká mikrobiomová společnost ČLS JEP pořádá ve spolupráci s naším programem Potraviny pro budoucnost seminář  Střevní mikrobiom vs duševní a neurologické choroby.  

V našem programu věnujeme velkou pozornost nejmodernějším biotechnologiím, které hrají významnou roli při  získávání plodin s důležitými vlastnostmi. Na toto témata se zaměřuje především Biofyzikální ústav AV ČR, který se nyní v rámci předsednictví ČR Evropské unii zapojil do příprav mezinárodní konference.

Z dlouhodobých výzkumů v našem programu víme, že čtyři z deseti českých domácností si pěstují na zahrádkách ovoce či zeleninu a tato aktivita má důležité sociální, environmentální, ale i lokálně politické souvislosti. 

Málokterá činnost je v Česku tak oblíbená jako zahrádkaření. Z dlouhodobých výzkumů v našem programu víme, že čtyři z deseti českých domácností si pěstují na zahrádkách ovoce či zeleninu a tato aktivita má důležité sociální, environmentální, ale i lokálně politické souvislosti. Specifickou podobou zahrádkaření jsou městské zahrádkářské osady, kterým je věnována naše nová kniha.

Workshop „Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti“ je zaměřen na uživatele a spolupracovníky portálů AGRORISK (www.agrorisk.cz) a INTERSUCHO (www.intersucho.cz). 

Zemědělská půda je celosvětově chudá na živiny a proto vysoce závislá na přísunu živin z externích zdrojů. Přestože má konvenční zemědělství využívající syntetická minerální hnojiva často vysoké výnosy, bio-hospodaření s využitím organických hnojiv je v současnosti praktikováno stále častěji, protože je k půdě šetrnější a je zde vysoký potenciál, že půdu udrží zdravou i pro další generace.

Ve speciálním výzkum Potraviny 2021 zjišťovalo CVVM SOÚ AV ČR postoje české veřejnosti ke geneticky modifikovaným, neboli upraveným organismům, respektive plodinám, ze kterých se vyrábějí mimo jiné potraviny, které konzumujeme (dále jen „GMP“). Součástí tohoto bloku otázek byla i část o metodě CRISPR/Cas-9, jejíž výsledky jsou prezentovány v této tiskové zprávě. 

Kde Češi běžně nakupují potraviny, čím se stravují, nakolik věnují pozornost lokálním potravinám a kolik z nás si vypěstuje například ovoce či zeleninu na zahradě? Na toto a mnohem více se během října roku 2021 ptala trojice vědců v průzkumu zaměřeném na tuzemské domácnosti, a to pod záštitou programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Akademie věd ČR.