Aktuality

Velký zájem byl letos po dvouleté covidové pauze o prohlídku olomouckého Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB. V rámci Týdne Akademie věd si pracoviště prohlédlo na 200  zájemců.

Za pomoci miliard půdních organismů se poničená půda, podle odborníků, může zase obnovit. Proces její regenerace je ale pomalý a může trvat i desítky let či dokonce déle. 

Jedním z cílů Strategie AV21 Akademie věd ČR je využití špičkového výzkumu pro udržitelné hospodaření s půdou. Mezi významná témata spadá i zajištění ochrany a obnovy půdy. 

V pondělí 24. října 2022 od 9:00 do 14:30 se v prostorách Akademie věd na Národní konala konference s názvem Potravinový odpad: monitoring, prevence a příklady dobré praxe, kterou organizoval Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. v rámci svého zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost, ve kterém řeší výzkumné téma „Plýtvání potravinami jako lokální i globální problém“.  

Nové metody genetických úprav rostlin by mohly pomoci nasytit stále rostoucí populaci lidí. V zemích Evropské unie ale stále platí jejich zákaz. 

Řasy, umělé maso, cvrčci nebo genově editované potraviny. Jak se do budoucna upraví náš jídelníček? 

Vědecké studie opakovaně ukazují, že geneticky modifikované potraviny nepřinášejí oproti klasickým potravinám žádné zdravotní riziko.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 realizovaného CVVM SOÚ AV ČR byl zařazen blok otázek zaměřující se na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“. Význam těchto pojmů je často zaměňován i přesto, že jsou poměrně důležitým faktorem při nakupování potravin a jejich spotřebě. 

Nové metody genetických úprav rostlin mohou nasytit rostoucí populaci planety. Potřeba inovací v produkci potravin nabývá na významu právě nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině a s klimatickou změnou. Nicméně využití moderních genetických metod v praxi zatím není v zemích EU včetně ČR možné. 

Odhaduje se, že ve střevech máme deset bilionů bakterií. Což je stejně, jako počet našich vlastních buněk. Tenhle objev před lety odborníky velmi překvapil. Od té doby se hovoří o tzv. mikrobiomu nebo střevní mikroflóře. Ukázalo se, že má zásadní vliv na náš imunitní systém.

Plýtvání potravinami je velký celosvětový problém, který má dopady jak ekologické, ekonomické, tak i sociální. Na celém světě se vyhodí zhruba 1/3 vyprodukovaných potravin, což v přepočtu vychází na 1,3 miliardy tun v hodnotě přibližně 1 bilionu dolarů. 

Noc vědců se v roce 2022 zaměřila na lidské smysly – zrak, sluch, čich a chuť. Třeboňské pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR, Centrum Algatech, nabídlo výsledky svého výzkumu všem smyslům, nejvíce však zraku a chuti.