Aktuality

Enviromentální akce Planeta (ne)patří lidem se 24. 6. 2022 zúčastnili i odborníci, kteří se  v našem programu věnují tématu zdravé půdy. 

Česko v posledním týdnu zasáhla vlna veder – a tropické teploty v kombinaci s minimem srážek začaly znovu prohlubovat sucho. To se podle portálu Intersucho rozšíří ve dvou nejextrémnějších stupních téměř na třetinu území.

Český rostlinný genetik Jaroslav Doležel byl na začátku tisíciletí u zrodu dlouholetého mezinárodního úsilí o rozluštění genomu pšenice seté. 

Na význam a prospěšnost včel se zaměřil letošní ročník festivalu Země na talíři, který hostila olomoucká Pevnost poznání. 

Malí přírodovědci z letního Science Campu poznání, strávili den ve špičkovém, světově uznávaném pracovišti Ústavu experimentální botaniky v Olomouci.   

Olomouc bude 20. 7. 2022 opět hostit festival Země na talíři, tentokrát zaměřený na význam a prospěšnost včel. 

Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá. 

Ve speciálním výzkumu jsme se zaměřili na téma stravovací kultury. Konkrétně jsme u respondentů zjišťovali, kolik jídel denně jedí, jak často si tato jídla připravují sami, jak často se stravují mimo domov, kde v domácnosti nejčastěji jedí a jak často jedí sami nebo s nějakým členem domácnosti. Součástí výzkumu byly i otázky týkající se objednávání jídla přes rozvozové aplikace (např. Wolt, Dámejídlo, Uber Eats), kdy nás zajímalo, zda lidé tyto služby využívají a kolik korun za ně případně měsíčně utratí.

Jen v letech 2009 až 2019 zaniklo na 2 tisíce zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3,5 tisíc hektarů zemědělské půdy. 

Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…

Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině. 

Zemědělcům hrozí v důsledku eroze, chemického znečištění půd, desertifikace nebo narůstající extremity počasí ztráty na výnosech pěstovaných plodin, čemuž mohou zabránit šetrnějšími metodami hospodaření.