Média

„Bojujeme tu s něčím, co je opravdu hodně nepředvídatelné,“ říká o suchu vědec, který zkoumá jak zmírnit jeho dopady na zemědělství. V rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, proč v této oblasti přichází změna pomalu.

Sucho je aktuálním tématem, o kterém se v současnosti hodně mluví. Ve vysílání ČT24 přiblížil problematiku půdního sucha Milan Fischer z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

V Brně se sešlo 400 vědců z celého světa na konferenci u příležitosti 200. výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Podle nich jsou geneticky modifikované potraviny cestou, jak předejít nedostatku jídla.

Rostlinný genetik Jaroslav Doležel, který se významně podílel na rozluštění genomu pšenice, se dlouhodobě zabývá tím, jak zajistit dostatek potravin pro svět v době klimatických změn, výkyvů počasí a sucha. Potravinovou krizi v rozvojových zemích navíc nyní prohloubila Putinova agrese na Ukrajině.

Zahrádkáři v Česku mají problém, města a obce jim totiž ruší zahrádkářské kolonie. Jen od roku 2009 do roku 2019 jich v tuzemsku zanikly dva tisíce. 

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? 

Tým Technologického centra AV ČR a redakce časopisu ECHO se vypravily do Třeboně. Cílem byla návštěva dvou pracovišť zabývajících se výzkumem a aplikacemi v biotechnologických a environmentálních oborech s účastí na evropských výzkumných programech.

Česko v posledním týdnu zasáhla vlna veder – a tropické teploty v kombinaci s minimem srážek začaly znovu prohlubovat sucho. To se podle portálu Intersucho rozšíří ve dvou nejextrémnějších stupních téměř na třetinu území.

Jsou privatizací veřejného prostoru, nebo naopak místem, které dokazuje, že je možné fungovat i mimo tržní ekonomiku? Zahrádkářské osady jsou v českých městech od 19. století. S rostoucí výstavbou jejich množství ale ubývá. 

Jen v letech 2009 až 2019 zaniklo na 2 tisíce zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3,5 tisíc hektarů zemědělské půdy. 

Od objevu zákonů dědičnosti augustiniánským mnichem Gregorem Johannem Mendelem roku 1866 učinila genetika velký pokrok. Pochopili jsme fungování dědičnosti na molekulární úrovni a genomy dnes umíme nejen číst, ale také přepisovat…

Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině.