Aktuality

Třikrát větší papričky. Čeští vědci vyvinuli superhnojivo z kuřecího peří

04. září 2023
Každý rok putují do kafilerie tuny peří z 80 milionů kuřat usmrcených v Česku. Vědkyně Olga Šolcová z Ústavu chemických procesů Akademie věd a její kolegové z projektu NCK BIOCIRTECH přišli na to, jak peří upravit, aby se dalo použít jako účinné hnojivo. 

Vysílání ČT24 se věnovalo zemědělství a přínosu Ústavu experimentální botaniky ke šlechtění odolnějších a výnosnějších odrůd obilí

04. září 2023
Česká televize se 31. 8. 2023 věnovala ve vysílání zemědělství a důležitosti šlechtění  plodin, které by dokázaly  lépe čelit chorobám, suchu nebo změně klimatu. Natáčelo se v Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

Mravenčí práce vědců přináší možnost obohatit pšenici o výhodné geny jejích divokých příbuzných

01. září 2023
Expertům z Ústavu experimentální botaniky AV ČR se podařilo objevit v genomu pšenice tzv. rekombinační hotspot, který usnadní její křížení s planými druhy. Objev, na kterém se podíleli i estonští vědci z Tallinn University of Technology, pomůže s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. Informuje o něm prestižní časopis Journal of Advanced Research.

Klimatolog: Když nebudeme jíst řízky, svět nespasíme, ale omezení masa nás asi nemine

30. srpen 2023
Plantáže kiwi nebo avokáda v českých kotlinách zřejmě neuvidíme, ale klimatická změna do zdejší krajiny výrazně zasahuje už nyní, vysvětluje bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu globální změny AV ČR. V rozhovoru mluví i o výhodách oteplování pro české zemědělství, které ale budou jen dočasné. "Navíc potřebujeme, aby se uživila celá světová populace, chceme-li zachovat smír," varuje.

Nealergizující a protizánětlivé vlastnosti primárně bezlepkové superpotraviny Chlorella sorokiniana

21. srpen 2023
Jednobuněčná, bezlepková sladkovodní řasa Chlorella sorokiniana je významným zdrojem nutričních látek, vitaminů, nenasycených mastných kyselin, minerálů a řady dalších biologicky aktivních látek, prospěšných pro lidský organismus. Chlorella sorokiniana je legislativně doplňkem stravy, je proto vhodnou surovinou pro výrobu kvalitnějších bezlepkových výrobků vhodných pro léčebnou bezlepkovou dietu.

Červené víno i levandule. Změna klimatu tlačí české sedláky do pěstování netradičních plodin

15. srpen 2023
Jihoevropským farmářům dramaticky narůstají škody způsobené klimatickými změnami. Například Španělsko se letos na více než polovině svého území potýká s největším suchem za šedesát let, což bude mít negativní dopady až na 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy.

Tento týden navštívili olomoucké pracoviště ÚEB učitelé z Vědeckého kempu AV ČR

14. srpen 2023
Akademie věd ČR pořádá i letos pravidelný Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům exaktních věd na ZŠ a SŠ. 

Prestižní výzkumný projekt, který získal Ústav experimentální botaniky AV ČR, přispěje ke vzniku plodin nové generace

14. srpen 2023
Ke šlechtění nových, odolných plodin s vyšším výnosem by měl napomoci důležitý projekt Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) a jeho partnerů, který ve výzvě Špičkový výzkum podpořil Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK).

Prší, a přece je sucho. Srážek padá jako v minulosti, ale kvůli teplejšímu podnebí vody ubývá

07. srpen 2023
Česko zasáhlo sucho dříve než obvykle. Jeho důsledky trápí zemědělce i vodohospodáře, negativně ovlivňují živočichy, rostliny i krajinu. Problémem není úbytek srážek, které se v ročním úhrnu moc nemění, ale zvyšující se teploty, kvůli nimž se voda rychleji vypařuje.

Stát dá miliardy na boj se suchem. Budou stačit?

31. červenec 2023
Opatření proti klimatické změně musí být v synergii, vzájemně se doplňovat a podporovat se. Rybníky a remízky se už v Česku budují, ale je jich zatím málo. Je také třeba zvýšit podíl organické hmoty v půdě a nepěstovat zbytečné plodiny, jako třeba řepku, shodují se přední čeští vědci.

Vědec: Letošní sucho by se dalo označit za bleskové

25. červenec 2023
Letošní sucho by se dalo označit za bleskové. Takové sucho je charakteristické rychlým nástupem a mimořádně rychlým zvýšením intenzity. ČTK to řekl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, za jednoznačného viníka sucha označil klimatickou změnu.    

Pro kvalitnější pole je podle odborníků z Domanínku nutné používat meziplodiny

24. červenec 2023
Pro zlepšení kvality zemědělské půdy jsou klíčové meziplodiny. Ideálně by měly růst spolu s hlavní plodinou, případně se vysévat hned po sklizni. Zařadit je do hospodaření je ale drahé i jinak náročné a výsledky nejsou patrné hned. 

Geneticky modifikované plodiny: Jak velkou cestu ušel člověk?

21. červenec 2023
To, co odstartovalo 9500 let př. n. l. na prvních improvizovaných „polích“, dnes probíhá také za zdmi moderních laboratořích genetiky. Plány na efektivnější a odolnější plodiny vůči škůdcům nebo vodním živlům jsou totiž klíčem k další obživě lidstva. Jak si tedy stojíme?.