Tajemný svět rostlin: Unikátní výstava v Brně odhaluje mikroskopické detaily květů

Expozice nese název Tajemství květního vývoje pod drobnohledem a jejími autory jsou vědci a vědkyně z Ústavu přístrojové techniky a Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Fotografie pořídili unikátní metodou pokročilé environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, která rostliny při snímkování nepoškodí.

Většina lidí vnímá květiny jako estetickou součást přírody, ovšem jejich biologická funkce je mnohem komplexnější. „Květ je nesmírně sofistikovaný orgán, který nejenom umožňuje vznik potomstva, ale také předává genetickou informaci dalším generacím,“ vysvětluje Václav Bačovský z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Výstava, která se brněnskému publiku představuje po prvním uvedení v Galerii Věda a umění v sídle AV ČR na Národní v Praze, představuje výsledky unikátní pokročilé environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, která byla vyvinuta v Brně a umožňuje vědcům zobrazit květní orgány v jejich přirozeném stavu bez poškození. 

„S využitím této technologie můžeme ukázat nejen vnější strukturu květů, ale především jejich vnitřní reprodukční části – tyčinky, pestíky a vajíčka – v takovém detailu, jaký běžně není vidět,“ říká Eva Tihlaříková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. „Dlouhodobě zdokonalujeme zobrazovací metody, abychom mohli zachytit mikroskopické detaily květů v jejich přirozeném stavu. Teď máme možnost veřejnosti přiblížit, jak probíhají fascinující procesy v rostlinné reprodukci,“ dodává vedoucí vědeckého týmu Environmentální elektronová mikroskopie ÚPT AV ČR, v. v. i., Vilém Neděla

Středem pozornosti u Mendela i Darwina

Modelovou rostlinou expozice je silenka širolistá (Silene latifolia), která byla zkoumána již Johannem Gregorem Mendelem či Charlesem Darwinem. Dodnes je pro studium evolučních procesů vyhledávaná – podobně jako člověk má totiž oddělená pohlaví a je důležitým modelem pro zkoumání toho, jak se v průběhu evoluce vyvíjejí rozdíly mezi pohlavími a jak vznikají pohlavní chromozomy – tedy genetické „rozdělovače“, které určují, zda se z organismu vyvine samec, nebo samice.

Snímky zachycují i detaily dalších rostlin, například huseníčku rolního, povrchové struktury listů jabloně domácí či šťavelu kyselého, opět s jedinečným pohledem na biologické mikrostruktury. 

„Výstava, která je pro zájemce zdarma, přináší unikátní vizuální zážitek – ukazuje krásu a komplexnost přírody ve zcela novém pohledu zdůrazňuje Václav Bačovský.