Aktuality

Změny genomu rostlin mají v Evropě stále ještě stopku. Zjednodušení jejich legalizace a uvedení do praxe jsou ale nevyhnutelné, tvrdí expert na molekulární biologii z Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Roman Hobza. V rozhovoru vysvětluje, proč je důležité přizpůsobovat se měnícím se životním podmínkám všemi prostředky, které máme k dispozici.

Nová publikace autorů Martiny Dlaskové, Františka Kaštánka a Olgy Šolcové se snaží nastínit vývoj potravin od pravěku až po současnost, přičemž nabízí zamyšlení, jakým způsobem se budou potraviny vyvíjet v následujících dekádách. 

Pěstovat teplomilné plodiny, sít odrůdy těch tradičních, které jsou vůči suchu odolnější, nebo aplikovat na rostliny postřiky, které podpoří jejich odolnost. To jsou způsoby, kterými se zemědělci v Plzeňském kraji snaží vzdorovat suchu nebo ho využívat ve svůj prospěch.

Fakta jsou zcela nekompromisní. Dokládají, že zprávy typu, jak jedna erupce sopky vyprodukovala tolik CO2 jako lidstvo za celou svou existenci, jsou jen mnohokrát opakovaným nesmyslem.

Olomoučtí vědci rozluštili mechanismus přenosu genetické informace ječmene.  

Spolupráce Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR a UMPRUM pokračuje společnou publikací. Je příkladem interdisciplinární spolupráce, která obohacuje jak svět umění a sociální vědy, tak biologii.

Středoškolští studenti navštívili olomoucké Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB.     

Čeští a němečtí výzkumníci se spojili, aby zaplnili bílé místo ve znalosti DNA rostlin. Zjistili, jak je uspořádána dědičná informace v chromozomech ječmene v průběhu buněčného dělení. O novém objevu, který je zásadní pro další výzkum dědičné informace rostlin, informoval prestižní časopis Nucleic Acids Research.

Vědci Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), kteří provozují webové stránky Intersucho.cz, a programátoři platformy Windy.com monitorují a předpovídají sucho pro téměř celou planetu. 

Třešeň ptačí (Prunus avium L.) je strom pěstovaný pro své chutné plody. Jedná se o diploidní druh z čeledi Rosaceae s relativně malým genomem o velikosti přibližně 340 milionů bází. 

V Česku se rozšiřují oblasti postižené suchem. Na tento problém upozonilo i vysílání ČT24, jehož hostem byl prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Biologické centrum AV ČR, v. v. i. se v našem výzkumném programu zabývá kvalitou půdy a možnostmi jejího zlepšení.