Média

To zásadním způsobem pomůže například při šlechtění odolnějších odrůd. Celá reportáž v Událostech ČT ZDE.

Po třinácti letech intenzivní mezinárodní spolupráce se dvěma stovkám vědců z dvaceti zemí podařilo získat velmi přesný a hlavně kompletní genom nejrozšířenější zemědělské plodiny: pšenice seté.

Podívejte se námi na zvláštní “pole”. S řasou chlorella, která se na něm pěstuje, se setkáte v podobě potravinových doplňků. V budoucnu by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím. 

Letní etapa květinové výstavy a zahradnických trhů Flora Olomouc, která se koná od 16. do 19. srpna na olomouckém Výstavišti Flora, bude s účastí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. 

Řasa chlorella má mimořádné vlastnosti. Měla se stát zdrojem potravy pro hladovějící, dnes se s ní setkáte v podobně potravinových doplňků a v budoucnu  by mohla sloužit jako přirozené antibiotikum proti bakteriím.  

Rozhlasový pořad Meteor se tentokrát zaměřil na obaly. Oceány plné plastových sáčků a mořští živočichové otrávení mikroplasty, to je velmi nepříjemný vedlejší a původně nepředpokládaný produkt naší doby plastové. 

Obrovský zájem o své služby zaznamenala na začátku existence vůbec první Aplikační laboratoř Akademie věd ČR (AV ČR), která v Olomouci propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou.  

Významný krok pro rychlejší a efektivnější šlechtění banánovníku učinil mladý vědec Moses Nyine, který v letošním roce končí doktorské studium na katedře buněčné biologie a genetiky přírodovědecké fakulty.  

První Aplikační laboratoř Akademie věd ČR, která propojuje české vědce se šlechtiteli a zemědělskou sférou slaví rok od svého založení. O služby unikátního zařízení, které provozuje Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin Ústavu experimentální botaniky AV ČR a jež je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, je obrovský zájem. Laboratoř vznikla a působí s podporou Strategie AV21. Celý článke ZDE

2. března 2018  jsme si připomněli 40 let od startu prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka. Při svém pobytu ve vesmíru zkoumal i řasy. Tehdejší experiment popisuje ve vysílání ČT24   prof. Ondřej Prášil z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu AV ČR (18:14 min.).Záznam si můžete pustit ZDE.

Článek si můžete přečíst ZDE.

V roce 2050 má podle odhadu OSN lidská populace dosáhnout počtu 9,7 miliardy obyvatel. Řada vědeckých studií tvrdí, že při současném způsobu produkce potravin není možné takové množství lidí uživit. Vědci – a instinktivně i běžná populace – hledají na tuto otázku odpověď. Více informací ZDE.