Média

Mít dostatek potravy, schopné odolat i těm nejextrémnějším rozmarům počasí – to je dost možná jedna z podmínek přežití lidstva v brzké budoucnosti. Mezinárodní vědecký tým nyní učinil první krok k tomu, abychom se jednou nemuseli bát nedostatku potravy. A co víc, svůj podíl na tom mají i čeští odborníci. Článek ZDE.

O úspěchu českých vědců, kteří se podíleli na přečtení genomu pšenice informoval i Český rozhlas. V živém vysílání odpovídal prof. Jaroslav Doležel. Záznam (čas 8:25) si můžete poslechnout ZDE.

Čeští vědci se podíleli na rozluštění genetického kódu pšenice. Tento přelomový objev zásadním způsobem pomůže např. při šlechtění odolnějších odrůd. 200členný mezinárodní tým pracoval na výzkumu 13 let. Jeho poznatky teď publikoval i prestižní časopis Science. na reportáž se můžete podívat ZDE.

Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Článek ZDE.

Větší výnos a kvalita zrna, odolnost vůči chorobám a škůdcům, nebo třeba lepší překonávání období sucha. Geny zodpovědné za tyto vlastnosti pšenice teď můžou vědci snadněji identifikovat a šlechtitelé zase rychleji využít k produkci nových odrůd díky úspěchu Mezinárodního konsorcia pro sekvenování genomu pšenice. Tomu se po třinácti letech podařilo dědičný kód kompletně zmapovat. Jedním z jeho zakládajících členů je i olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Televizní reportáž ZDE.

Dvěma stovkám vědců z 20 zemí se po 13 letech podařilo rozluštit genom pšenice seté, nejrozšířenější zemědělské plodiny. Výsledky, na kterých se významně podíleli odborníci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, pomohou rychlejšímu šlechtění odrůd pšenice s lepšími vlastnostmi nebo třeba také lidem s alergií na lepek. Článek ZDE.

Genom pšenice seté, jedné z nejvýznamnějších zemědělských plodin, je rozluštěn. O získání velmi přesné referenční sekvence genomu informovalo Mezinárodní konsorcium pro sekvenování genomu pšenice (IWGSC) v článku v časopise Science. Významnou roli ve výzkumu sehráli vědci olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, které je součástí Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). Článek ZDE.

Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Vide ZDE.

Lidstvo se ocitlo na prahu šlechtitelské revoluce - získalo přístup ke klíčové dědičné informaci pšenice. K objevu přispěli vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR a z Centra regionu Haná. Více ZDE.

Světový průlom ve výzkumu pšenice se podařil mezinárodnímu týmu rostlinných biologů. Po 20 letech rozluštili genom pšenice. Na významném objevu se podíleli i vědci z Olomouce. Více ZDE.

Řada světových médií informuje o úplném rozluštění dědičné informace pšenice. Jde o výsledek třináctileté práce mezinárodního týmu, který spoluzakládali i vědci z olomouckého Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky. Vyvinuli totiž unikátní metodu třídění chromozomů, která čtení DNA zjednodušila. Více ZDE.

Z jednoho obrovského neřešitelného problému udělali hromadu menších, ale zvládnutelných. Tak Martin Vágner, ředitel Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, zjednodušeně popisuje postup, jímž olomoučtí experti výraznou měrou přispěli k objevu významnému pro celé lidstvo. Článek ZDE.