Média

Větší spolupráce zákonodárců s vědci je žádoucí, může znamenat přínos zejména při posuzování návrhů zákonů. Řekl to v úterý po semináři Akademie věd ČR (AV ČR) v Senátu jeho předseda Milan Štěch. Vědci přišli s nabídkou expertní podpory u několika desítek konkrétních témat. Více ZDE.

Po větší spolupráci mezi politiky a vědci volá předseda českého Senátu Milan Štěch (ČSSD). Myslí si, že vědci mohou radit bez postranních úmyslů a možná by nebylo na škodu, kdyby jednali podobně jako lobbisté. Štěch to prohlásil po dnešním semináři Akademie věd ČR na půdě Senátu. Více ZDE.  

Po větší spolupráci mezi politiky a vědci volá předseda českého Senátu Milan Štěch (ČSSD). Myslí si, že vědci mohou radit bez postranních úmyslů a možná by nebylo na škodu, kdyby jednali podobně jako lobbisté. Štěch to prohlásil po dnešním semináři Akademie věd ČR na půdě Senátu. Více informací ZDE. 

Zprostředkovat politikům přehledně a stručně informace z vědy, zaujmout je pro odborná témata a informovat je o nových technologiích a jejich dopadech, to je nabídka, s jakou přicházejí lidé z Akademie věd (AV ČR).Více informací ZDE.

Zprostředkovat politikům přehledně a stručně informace z vědy, zaujmout je pro odborná témata a informovat je o nových technologiích a jejich dopadech, to je nabídka, s jakou přicházejí lidé z Akademie věd (AV ČR). Inspirovali se přitom parlamentní kanceláří, která funguje od 80. let ve Velké Británii. Možnosti expertní podpory českých zákonodárců projednají akademici na semináři s britskými odborníky v Senátu v úterý 26. září.Více ZDE

V roce 2011 překročila světová populace sedm miliard, do roku 2050 přibudou nejméně další dvě miliardy. Dokáže naše planeta uživit rostoucí počet obyvatel? Odpověď možná ukrývá i genom  pšenice, v jehož výzkumu patří vědci z Akademie věd ČR mezi světovou špičku. Více ZDE

K porážce rakoviny i „stvoření“ odolnějšího ječmene, z něhož ve výsledku bude víc mouky, může pomoci výzkum Aleše Pečinky. Do Olomouce s sebou z elitního německého ústavu nyní přivedl celý výzkumný tým, což lze ve vědeckém světě považovat za raritu. Více informací ZDE.

Jak se vyrábějí ze sinic a řas moderní léky či jak čelit důsledkům globálního oteplování? Nejen těmito tématy se zabývali experti na setkání GAP v jihočeské Třeboni, které se v České republice uskutečnilo vůbec poprvé.   Celkem 69 účastníků z 24 zemí se ve dnech 19. až 30. srpna 2017 sešlo v třeboňském Centru řasových biotechnologií ALGATECH, jež je jedním z pracovišť Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na společném setkání se zabývali především fotosyntézou u řas a sinic. Více ZDE

V rámci Strategie AV21 Akademie věd České republiky a jejího výzkumného programu Potraviny pro budoucnost byla na olomouckém pracovišti Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB) na jaře letošního roku otevřena Aplikační laboratoř pro zemědělský výzkum. 

Do laboratoře Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci míří celá vědecká skupina z německé Max Planck Society. S Alešem Pečinkou přijíždí na Hanou i jeho čtyři kolegové, aby zde pokračovali ve výzkumu rostlinné DNA. Více informací ZDE.

Z elitního německého Ústavu Maxe Plancka pro výzkum šlechtitelství rostlin v Kolíně nad Rýnem přechází do laboratoře Ústavu experimentální botaniky v Olomouci (ÚEB), kterou řídí rostlinný genetik profesor Jaroslav Doležel, celá výzkumná skupina. Více ZDE.

Jak vyrobit ze sinic a řas nové léky nebo jak zabránit důsledkům globálního oteplování. To jsou témata celosvětového setkání odborníků na fotosyntézu GAP. Poprvé v historii se vědci z 24 zemí potkávají v České republice.Více ZDE