Média

Každé desetiletí je teplejší než to předchozí. Letošní chladné jaro proto neznamená, že by skončilo globální oteplování či sucho, které Česko trápilo v posledních letech. 

Genetické modifikace organismů jsou kontroverzní téma. Na jedné straně vědecký pokrok a ekonomické výhody, z nichž mohou těžit všichni lidé na planetě, na straně druhé obavy, zda zasahování do genomu není proti přírodě. 

Badatelé z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR založili už weby mapující sucho, riziko přírodních požárů i klimatickou změnu v Česku. Nyní přidali do rodiny portálů další, zaměřený na zemědělce. 

Po čtyřech letech bádání se podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obilniny – žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu.   

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci žita, třetí nejdůležitější evropské obiloviny. Mezinárodní výzkumný tým získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. Na výzkumu se podíleli olomoučtí vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), jejichž pracoviště je partnerem Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH). 

Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci genomu třetí nejdůležitější evropské obiloviny.

Vědcům se po čtyřech letech bádání podařilo rozluštit genetickou informaci třetí nejdůležitější evropské obiloviny, žita. Mezinárodní výzkumný tým pod vedením německého Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research získal přesnou referenční sekvenci jeho genomu. 

Po čtyřech letech bádání vědci rozluštili genetickou informaci žita. Objev poslouží expertům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy žita s lepšími vlastnostmi.

Českobudějovické studio Českého rozhlasu si pozvalo do pořadu Dopolední host dr. Richarda Lhotského, z našeho projektu Potraviny pro budoucnost. 

Objev nového genu pšenice, na kterém se podíleli olomoučtí vědci, umožní využít jedinečné vlastnosti jejích planých příbuzných. Jana Bartoše, který vede výzkumnou skupinu stojící za tímto výzkumem, si do Studia 6 pozvala Česká televize.

O mimořádném objevu genu pšenice Ph2, na kterém se podíleli z olomoucké laboratoře Ústavu experimentální botaniky informoval také Český rozhlas.

Z konvenční pšenice se časem vytratily některé prospěšné látky a snížila se odolnost vůči chorobám. Mohla by je ale získat zpět díky genu Ph2.