Média

Stav mikrobiomu, tedy souboru genů mikroorganismů, jako jsou bakterie, viry či houby v lidském těle nebo na jeho povrchu, ovlivňuje imunitu a zdraví člověka a podílí se na vzniku některých onemocnění. Největší vliv na jeho kondici má strava a životní styl. Novinářům to řekla předsedkyně České mikrobiomové společnosti Helena Tlaskalová-Hogenová.  

Jste to, co jíte, říká se. A platí to. Složení stravy má zásadní vliv na podobu a rozmanitost prostředí ve střevech, a tím pádem také na imunitu. Střevní bakterie řídí zažívání, chuť k jídlu i vyprazdňování. 

Na sobotu 27. června připadl letos Světový den mikrobiomu. Tentokrát se do oslav mikrobiálního osídlení lidského těla zapojuje i Česko. Proč je důležitý a jakou úlohu hraje diverzita bakterií?  

O výzkumu změn chování a postojů lidí k jídlu během pandemie koronaviru vysílal Český rozhlas PLUS. 

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí.  

Řasy dokážou být továrnou na cenné látky. Prokázal to česko-rakouský tým vědců. Mikrobiologové sinice geneticky upravili tak, aby vyráběly energeticky bohaté sloučeniny, které se dají využít jako zdroj pro výrobu paliv.  

Sucho v Česku se blíží k další metě, po omezení odběru podzemní vody v několika desítkách lokalit varují vodohospodáři, že budou muset omezit i odběr povrchových vod.

Kořenový systém je významnou části každé rostliny. Jeho nejdůležitější úlohou je zásobit rostliny vodou a živinami z půdy. Ty se potom v průběhu fotosyntézy společně s CO2 a sluneční energií podílejí na tvorbě organických sloučenin, ze kterých je rostlina tvořena. 

Pětileté sucho, kterým Česko prochází, je v očích bioklimatologa Miroslava Trnky historicky ojedinělou anomálií, která vychází z globální klimatické změny. Chování státu v takové situaci považuje za zpozdilé. "    

Česko je vyprahlé. Problémem totiž není jen nedostatek srážek, ale především vzrůstající teplota. Právě její vliv sleduje profesor Zdeněk Žalud se svými kolegy v projektu InterSucho. K dispozici mají bezpočet výpočtů a scénářů, ze kterých sestavují podobu budoucího Česka.

Podle projektu InterSucho ještě letošní úroda českých zemědělců není ztracena, pokud přijde dostatek studených dnů a hlavně deště. Vyplývá to podle něj z meziročního srovnání sucha v Česku na přelomu dubna a května. Vloni byl totiž stav sucha v tomto období horší než letos, pak ovšem došlo k rychlému zlepšení.  

Množství vody, které nyní proudí v řekách, odpovídá létu. Podobná situace nemá v měsíci dubnu obdoby. Sucho je horší než v předchozích letech, a to proto, že se akumuluje.