Média

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jejich potenciál vidí vědci také třeba v průmyslu a medicíně. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat? Tématu jsme se věnovali v časopise A / Věda a výzkum.

Díky českým klimatologům a platformě Windy vznikla globální mapa sucha, v níž jsou problémy s nedostatkem sucha vidět v kontextu. Data jsou zdarma a v budoucnu budou dostupná i v mobilní aplikaci.

Při plavání v rybníce či moři nám řasy a sinice obvykle nevoní, doslova ani přeneseně. Existují ale druhy mikrořas, které lidem naopak velmi prospívají. Jejich potenciál vidí vědci také třeba v průmyslu a medicíně. Jak se tato zvláštní skupina organismů dá zužitkovat?

Hostem Českého rozhlasu PLUS byl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. 

Mluví Miroslav Trnka, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Klimatická změna vysušuje půdu, ale mění například i to, kde se mohou pěstovat jednotlivé plodiny. V Česku už tak nejsou výjimkou ani melouny. Zároveň přibývá lidí na planetě, potraviny by tak nemusely v budoucnu stačit. Na to reaguje projekt Mikrobiologického ústavu Akademie věd, který představuje na Expu 2020 v Dubaji zařízení, které pěstuje ve velkém řasy a sinice, jež mohou v potravinové nouzi pomoci.

Nástroj českých klimatologů z projektu Intersucho umožňuje v reálném čase sledovat intenzitu sucha v globálním měřítku. Navíc dovede předpovědět jeho vývoj pro následujících deset dní. Díky spolupráci badatelů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) a provozovatelů meteorologické platformy Windy.com je nově součástí mobilní aplikace a dostupný tak na celém světě.

Vlastní rajčata, okurky, brambory, jahody či třeba bylinky pěstuje zhruba polovina českých domácností. Ze speciálního výzkumu Potraviny 2021, který v létě provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu Akademie věd ČR, vyplývá, že 49 procent lidí získává vlastní potraviny ze zahrádky.

Vlastní rajčata, okurky, brambory, jahody či třeba bylinky pěstuje zhruba polovina českých domácností.

Symbióza chovu ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému, takzvaná akvaponie, je v Česku na vzestupu. Aby byl byznys nejen rentabilní, ale taky maximálně ekologický, je potřeba vybalancovat v systému křehkou rovnováhu, která by svědčila jak rybám, tak rostlinám.

Pro rostliny je jediným zdrojem energie pro veškeré životní funkce světlo našeho Slunce. Jeho přeměnu na rostlinou využitelnou formu zajišťují tzv. světlosběrné komplexy uvnitř rostlinných chloroplastů. 

Skleněná svítící palma je na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji stálým exponátem Mikrobiologického ústavu AV ČR. Projekt zvaný Alga Oasis umělecky ztvárňuje model fotobioreaktoru pro pěstování řas, které mohou v budoucnu sloužit jako potrava, bionafta i farmaka.