Aktuality

Řasy mají velký potenciál, lidstvo je může využívat nejen jako potraviny, ale i jako zdroje obnovitelné energie či jako biopaliva. #Řasy navíc obsahují různé cenné látky, které se mohou uplatnit v medicíně. 

Čtyři velké objevy české vědy posledního desetiletí představí jejich autoři v letošním ročníku přednáškového cyklu Současná chemie. Špičkové vědce pozval na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého jeden z nejcitovanějších světových chemiků Pavel Hobza, který cyklus povede již pojedenácté. Akademiky i zájemce z řad veřejnosti čekají od 24. února přednášky astrofyzika Jiřího Grygara, molekulárního biologa Jiřího Bártka, biochemika Jiřího Šponera a rostlinného genetika Jaroslava Doležela.

Článek v oficiálním časopise Akademie věd ČR připomíná nejen hlavní cíle našeho programu, ale ohlíží se i za velmi úspěšnou listopadovou konferencí „Bezlepková dieta: léčebné využití a nové potravinové zdroje“.  Celý článek je na webu abicko.avcr.cz

Nejnovější informace o výsledcích akademického výzkumu zaměřeného na zajištění dostatku kvalitních potravin, nabídne letos náš výzkumný program „Potraviny pro budoucnost.“ Zájemci se mohou těšit na workshopy pro odbornou i laickou veřejnost, publikace, filmy i výstavy. 

V Centru ALGATECH Mikrobiologického ústavu AV ČR v Třeboni se uskutečnilo první setkání řasových biotechnologů České republiky. Zastoupeno bylo 5 výzkumných pracovišť Akademie věd České republiky, 3 univerzitní pracoviště a 5 privátních firem, svou práci představili nejvýznamnější čeští odborníci na řasovou biotechnologii. 

Vědci, lékaři, odborníci i pacienti diskutovali v Praze o lepku a jeho vlivu na zdraví člověka. Jejich přednášky si nenechalo ujít na 150 lidí, kteří zamířili do budovy Akademie věd ČR. Seminář nazvaný "Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje" organizovali pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21. 

Zmírnit dopady horka, sucha i extrémních mrazů na zemědělskou produkci by v budoucnosti mohly nové odrůdy trav. Zjistit jejich genetickou informaci pomáhá i DNA čip, který jako první vyvinuli společně olomoučtí a australští vědci.  I o tom v Olomouci na semináři Strategie Akademie věd AV21 #Trávy_a_jeteloviny, diskutovali čeští šlechtitelé a odborníci