Aktuality

Obávaná varroóza patří dlouhodobě k hlavním příčinám úhynů včelstev, v některých oblastech zlikviduje i celé včelnice. Je tak ohrožena produkce medu i mnohaletá práce včelařů s chovem včel.

Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace.

Cílem memoranda je podpora studentů se zájmem o přírodovědné obory a jejich větší zapojení do reálné vědecké praxe. První společnou aktivitou roku 2026 byl odborný workshop, během něhož si maturanti vyzkoušeli práci s reálnými vědeckými úkoly přímo v laboratoři.

Na mezinárodní konferenci zaměřenou na výzkum B chromozomů přiijedou do Olomouce odborníci z celého světa. Čtyřdenní program představí nejnovější poznatky z oblasti genetiky, genomiky a evoluční biologie a zároveň poskytne prostor pro odbornou diskusi, sdílení zkušeností i navazování nových spoluprací.

Jak zajistit dostatek kvalitních potravin pro rostoucí populaci v době klimatické změny? Odpovědi nabízí nový popularizační materiál našeho výzkumného programu zaměřeného na udržitelnou produkci a spotřebu potravin. Brožura přehledně představuje aktuální vědecké poznatky i konkrétní řešení, od zdravé půdy přes moderní šlechtění až po bezpečnost potravin a udržitelnou spotřebu.

Nový pohled na vývoj pohlavních chromozomů u chmele přináší mezinárodní výzkum, na kterém se podíleli vědci z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Ukazuje, že chmel neurčuje pohlaví pomocí klasických pohlavních chromozomů, jaké známe u člověka, ale prostřednictvím jemné genetické rovnováhy. Výsledky byly publikovány v prestižním časopise Nature Plants.

Mikrořasy dokáží produkovat oleje s velmi podobným složením mastných kyselin, které obsahuje palmový olej, a to s výrazně menšími nároky na půdu. Výzkum českých vědců ukazuje, že by mohly představovat udržitelnější alternativu. Uplatnění v aplikační sféře zatím však naráží na vyšší náklady a technologické limity.

Odborný workshop „Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti“ , který se konal 5, února ve Větreném jeníkově, propojil vědce, zemědělce i zástupce institucí, kteří společně diskutovali dopady sucha, horka a dostupnosti vody na české zemědělství. Setkání potvrdilo klíčovou roli portálů AGRORISK a INTERSUCHO jako mostu mezi výzkumem a každodenním rozhodováním v praxi.

Mikrobi jsou organismy, které nelze spatřit pouhým okem. Jejich úloha na planetě je ovšem zásadní, bez nich by totiž na Zemi neexistoval život, jak ho známe.

„Podívám se z okna a říkám si, co je globální oteplování? Mrzne a mrzne, sněží,“ stojí v jednom z příspěvků na facebooku, který zlehčuje změnu klimatu.

V Centru strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB dnes začíná mezinárodní tréninková škola projektu HeatDDR, která do Olomouce přivádí doktorandy z různých evropských zemí. Budou se po celý týden vzdělávat ve využití moderních metodá analýzy poškození DNA v souvislosti s teplotním stresem. Věnují se tedy tématu, které je v současné době mimořádně aktuální.

Per- a polyfluorované látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“, se kvůli své odolnosti vůči rozkladu hromadí v přírodě i v potravním řetězci. Nová studie Mikrobiologického ústavu AV ČR ukazuje, že ryby z dolních toků českých řek často obsahují koncentrace PFAS překračující doporučené limity pro bezpečnou konzumaci. Naopak ryby z českých akvakultur vykazují výrazně nižší hodnoty, což potvrzuje význam kontrolovaných chovů pro ochranu zdraví spotřebitelů i vodních ekosystémů.