Média

Jsme zvyklí, že jídlo je samozřejmost. Ale co když nebude? Potravinová politika by měla být stejně strategická jako ta energetická nebo dopravní, jinak zůstane Česko zranitelné, říká v rozhovoru pro Euractiv.cz Zuzana Harmáčková.

Až třetina všech vyrobených potravin končí celosvětově na skládkách. Jak je na tom s bioodpadem Česko?

„Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“ – motto, které už dekádu zaštiťuje Strategii AV21. I letos ho naplňuje 15 výzkumných programů, na nichž spolupracují pracoviště Akademie věd ČR s univerzitami, státní i veřejnou sférou a s podnikatelskými a průmyslovými partnery.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a environmentalismus, se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu.

V některých regionech se už nyní objevují první známky takzvaného zeleného sucha. Jde o stav, kdy je vegetace na pohled zelená, ale v půdě chybí dostatek vláhy.

V příštích dekádách zřejmě Česko čekají extrémně teplá léta, doprovázená intenzivnějšími povodněmi, a mírné zimy. Smrkové lesy postupně ustupují listnáčům, potřeba ale bude systematičtější příprava na změnu klimatu.

V některých českých řekách jsou podle odborníků ryby kontaminované a lidé by je neměli vůbec jíst.

Pachové odpuzovače sice chrání zvířata ale podle českých vědců většina z nich škodí přírodě. Do půdy se z nich totiž uvolňují mikroplasty.

Plochy chmelnic v Česku se proti loňsku mírně zmenšily. Zatímco loni v srpnu zaujímaly 4845 hektarů, letos ke konci dubna to bylo 4816 hektarů.

V roce 2024 překročila průměrná roční teplota vzduchu v ČR poprvé od začátku jejího měření 10 °C.

Rapidně narůstá počet lidí, kteří se potýkají s některou z poruch příjmu potravy. Alarmující situace je u mladistvých ve věku 14 až 18 let, hlavně u dívek. Za posledních deset let se u nich výskyt poruch příjmu potravy zdvojnásobil.