Akce Strategie AV21 nabídla ucelený pohled na střevní mikrobiotu
Seminář „Gut – Brain Axis. Vliv mikrobioty na duševní zdraví“ přinesl komplexní pohled na střevní mikrobiotu
Ústav živočišné fyziologie a genetiky připravil v rámci programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 koncem loňského roku zajímavý seminář, zaměřený na nejnovější poznatky týkající se interakcí se mikrobioty. Jeho součástí byl i praktický workshop.
Dopolední program zahrnoval popis znalostí o vývoji trávicího traktu a jeho osídlení, složení mikrobioty a interakcích střevní mikrobioty u láčkovců, hmyzu bezobratlých i obratlovců a lidí. Byly popsány hlavní způsoby komunikace mezi mikrobiotou a hostitelem. Následoval podrobný popis mechanismů „gut–brain axis“ a dopady při různých typech jejich poruch. Současně byly popsány možnosti aplikace probiotik při léčbě. Další přednášky se zaměřily na roli mikrobiomu při poruchách příjmu potravy, či na vliv stresu na trávicí trakt a následně na jeho mikrobiom. Experimentálně zaměřená studie se orientovala na časnou disbiózu a její vliv na složení mikrobioty, na kterou navazovala přednáška o možnostech modulace střevní mikrobioty. Závěr přednášek byl věnován probiotickým vlastnostem bifidobakterií.
Odpolední workshop byl zaměřen na praktické metody stanovení mikrobiální diverzity analýzou NGS dat v programu QIIME. Byly probrány způsoby přípravy vzorků pro sekvenování na Ion Torrentu PGM. Na ústavních noteboocích s nahraným softwarem si mohli účastníci vyzkoušet vlastní zpracování hrubých NGS dat s různými možnostmi jejich prezentace.
Anotace:
Střevní mikrobiota, Jan Kopečný
Vznik interakcí, jejich vývoj, mechanismy a význam byl hlavním tématem přednášky „Střevní mikrobiota“. Tyto interakce začínají vznikem života a jednobuněčných mikroorganismů, jejich specializací a vznikem více buněčných organismů. Následně jsou spojeny s vlastním vývojem trávicího traktu od dvoulistých, přes třílisté láčkovce, hmyz a vyšší bezobratlé až k obratlovcům. Paralelně s tím se vyvíjela i střevní mikroflóra co do složení i funkčnosti. Tato data jsou základem pro hologenomovou teorii, která považuje symbiotickou střevní mikroflóru a jejího hostitele za jeden vývojový celek. Z toho vyplývá i vznik nemocí při poruchách této symbiózy, což je doloženo na ontogenetickém vývoji mikrobioty jednotlivých druhů. Probrány jsou hlavní nemoci způsobené dysfunkční mikrobiotou. Jde o poruchy paměti, chování, učení, chuti k jídlu, vliv stresu, až k depresím. Z nemocí je zařazen autismus, Alzheimerova a Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, cukrovka a amyotrofická laterální skleróza. Pozornost byla věnována významu jednotlivých laktobacilů při stabilizaci střevní mikrobioty.
Osa střevo-mozek a probiotika, Kateřina Fliegerová
Bude prezentovány základy Osy střevo-mozek u lidí a mechanismy jejího působení. To je založeno na interakcích mikrobioty s nervovými zakončeními ve střevní stěně, produkcí TMK, interakcemi s imunitním systémem, produkcí mikrobiálních neurotransmiterů, konverzi žluče na sekundární žlučové kyseliny stimulující produkci střevních peptidů produkcí metabolitů přímo působící na hypotalamus a na nadledvinky. Všechny uvedené mechanizmy budou podrobně popsány. Metabolické poruchy vzniklé z dysfunkční mikrobioty je možné ovlivňovat probiotickými bakteriemi. Uplatnění těchto bakterií, jejich aplikace a možnosti při terapii jednotlivých chorob budou definovány. Popsány budou možnosti fekální transplantace u jednotlivých diagnóz. Z praktického hlediska jsou centrem zájmu především bifidobakterie a různé druhy mléčných bakterií. Pro jednotlivé diagnózy je třeba volit odpovídající kmeny mléčných bakterií.
Význam mikrobiomu u poruch příjmu potravy Radka Roubalová
Střevní mikrobiota je zásadně důležitou součástí gastrointestinálního traktu, jelikož se podílí na trávení, syntéze některých látek a v neposlední řadě má také imunomodulační vliv. V posledních letech přibývá množství důkazů, které spojují narušenou střevní mikroflóru s nejrůznějšími onemocněními, mimo jiné i psychiatrickými. Střevní mikrobiota hraje prokazatelnou roli v získávání energie z potravy a změnách tělesné hmotnosti. V nedávné době byla popsána přítomnost střevní dysbiózy u pacientek s mentální anorexií.
Poslední dobou přibývá také důkazů o schopnosti komunikace střevní mikroflóry a mozku. Rovnovážný stav mezi orexigenními a anorexigenními signály ze střeva a mozku jsou patrně velice důležité pro regulaci příjmu potravy a tím kontroly tělesné váhy.
V rámci naší studie se zabýváme změnami střevní mikroflóry pacientek s mentální anorexií na počátku léčby a na jejím konci na úrovni střevního mikrobiomu a také na úrovni konkrétních vytipovaných bakterií. Tyto změny budou dávány do souvislosti s přítomností autoprotilátek proti mikrobiálním složkám zkříženě reagujícími s neuropeptidy a neurotransmitery ovlivňujícími chuť k jídlu. Dále sledujeme markery detekující propustnost střeva, což je důležitý faktor z hlediska průchodu mikroorganismů a jejich komponent do subepiteliálních vrstev střeva.
Možnosti modulace střevní mikrobioty, Nikol Modráčková
Nikol Modráčková, Věra Neužil Bunešová: Střevní mikrobiota osídlující trávicí trakt se podílí nejen na trávení a vstřebávání potravy, ale významně ovlivňuje i další systémy našeho organismu. Rovnováha střeva je ovlivňována vnitřními a vnějšími faktory. Je spojována se zachováním zdraví jedince, zatímco dysbióza byla prokazatelně detekována při průběhu a incidenci řady onemocnění, jako jsou například zánětlivá střevní onemocnění, diabetes mellitus a revmatoidní artritida. V současné době je proto trend střevní mikrobiotu modulovat, ať už samotnou dietou a úpravou životního stylu, podáváním probiotik, prebiotik a synbiotik, expozicí antibiotik, nebo fekální mikrobiální transplantací.
Probiotické vlastnosti bifidobakterií,Jiří Killer
Probráno bude rozšíření bifidobakterií v přírodě se zaměřením na druhy osídlující trávicí trakt bezobratlých a obratlovců. Popsány budou jejich vlastnosti a význam pro střevní mikrobiotu. Doplněn bude i přehled o vývoji taxonomie bifidobakterií v poslední době. Zvláštní důraz bude kladen na charakteristiky jednotlivých druhů, které jsou významné pro člověka. U nich budou popsány mechanismy účinku na stabilizaci střevní mikroflóry a jejich působení na imunitní systém, kde působí především protizánětlivě.
Program semináře ZDE
program workshopu ZDE
Fotogalerie
