Výzkum SOÚ: Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti vzhledem k životnímu prostředí

• Pro českou veřejnost je při nakupování potravin jednoznačně nejdůležitější cena a následně složení, naopak nejméně důležitý je obalový materiál.
• Pro nadpoloviční většinu (51 %) dotázaných je důležité, jaký je dopad výroby potravin, které kupují, na životní prostředí a pro 47 % dotázaných to důležité není.
• Naprostá většina (90 %) české veřejnosti uvedla, že se stravuje běžnou stravou bez jakéhokoliv omezení, 4 % dodržují diabetickou dietu a 2 % jsou vegetariáni. Zbývající 4 % se stravují jiným výživovým směrem (bezlepková či bezlaktózová strava, veganství, reduktariánství).
• Z prospěšných aktivit pro životní prostředí si lidé v ČR nejčastěji na nákup nosí vlastní tašku a ve své domácností třídí běžný odpad. Naopak nejméně často nakupují zeleninu a ovoce do tzv. „nekonečných sáčků“ a omezují jízdy autem.
• Téměř tři pětiny (58 %) dotázaných alespoň občas kompostují. Mezi nejvíce používané metody patří kompostování na zahradě a hnědé popelnice (tzv. kompostejnery).
• Biopotraviny alespoň občas nakupuje necelá čtvrtina (23 %) respondentů, což je v porovnání s rokem 2021 pokles o 10 procentních bodů.

Do speciálního výzkumu Potraviny 2022 jsme zařadili i několik otázek týkajících se šetrného chování k životnímu prostředí v souvislosti s nakupováním potravin nebo způsobu stravování, což jsou oblasti, které velmi úzce souvisí nejen s plýtváním potravinami, ale rovněž i s aktuálně velmi diskutovaným tématem, kterým je změna klimatu na Zemi.

Klimatická změna je způsobena rostoucí koncentrací skleníkových plynů v ovzduší, které vznikají zejména spalováním fosilních paliv, těžbou dřeva v deštných pralesích nebo intenzivnějším chovem hospodářských zvířat. Vyšší množství skleníkových plynů v ovzduší a následně v atmosféře zintenzivňuje skleníkový efekt, jehož hlavním důsledkem je globální oteplování (průměrná celosvětová globální teplota v roce 2019 byla 1,1 ºC nad úrovní před průmyslovou revolucí).

Mezi další projevy změny klimatu patří tání ledovců, poškození oceánů, větší frekvence extrémních jevů (povodně, hurikány, požáry) nebo vymírání rostlin a živočichů.

Nedílnou součástí řešení problematiky změny klimatu a jejích negativních dopadů je nepochybně snižování emisí skleníkových plynů, ke kterému mohou výraznou měrou přispět sami lidé svým chováním (např. tím, jak se stravují, co, v čem a jak nakupují, jak cestují, jaké produkty v domácnostech používají atp.). Právě na toto téma jsme se zaměřili v našem speciálním výzkumu, jehož výsledky budeme prezentovat v této tiskové zprávě.

Celou zprávu si můžete přečíst ZDE.