Žížaly jako potenciální záchranáři zemědělských půd

Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.

Žížaly jsou velice efektivní jak při uvolňování dostupných živin potřebných pro rostliny, tak při stabilizaci a dlouhodobějším uchování organické hmoty v půdě. Žádoucí tedy je podporovat obnovu jejich početností v zemědělských půdách.

Zemědělské půdy jsou celosvětově ve špatném stavu a to především kvůli intenzivnímu způsobu obhospodařování půdy, který obecně půdy ochuzuje o živiny, organickou hmotu, ale také půdní organismy. Jak organická hmota, tak organismy jsou přitom zásadní pro zachování úrodnosti půd, půdní struktury nebo zabránění erozi. V současnosti tedy dochází k odklonu od intenzivního zemědělství a postupnému zavádění postupů v souladu s ekologickým zemědělstvím, které pomáhá postupně navracet půdu do původního stavu a tedy šetrnými postupy zvyšovat mimo jiné i obsah půdní organické hmoty a početnost půdních organismů.

Jedním z postupů ekologického zemědělství je využívání organických přídavků, včetně posklizňových zbytků a jejich produktů. V současnosti je ponejvíce využívána kukuřičná biomasa, která bývá na poli po sklizni ponechána a poté zaorána do půdy. Dalším již poměrně běžně užívaným organickým přídavkem je biouhel vyrobený z rostlinné biomasy, obvykle také kukuřice. Tyto přídavky jsou následně v půdě využívány mikroorganismy, které z nich během rozkladných procesů uvolňují živiny tolik potřebné pro plodiny, ale také je dále přeměňují a stabilizují, a tedy umožní uchování organické hmoty v půdě po delší dobu. Kromě mikroorganismů je však pro uvolnění živin z organické hmoty a její následnou stabilizaci důležitá i přítomnost půdní fauny. Především žížaly by v tomto ohledu mohly být velice nápomocné, protože zapravují organickou hmotu do půdy a předpokládá se, že napomáhají její následné přeměně do stabilních forem. Doposud však nebyl potenciál půdní fauny dostatečně podpořen kvantitativními výsledky.

V rámci výzkumného programu Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost výzkumní pracovníci z Laboratoře půdní organické hmoty Ústavu půdní biologie a biogeochemie pod vedením Dr. Veroniky Jílkové spolu se středoškolskými a vysokoškolskými studenty provádí aktuální a inovativní pilotní studii, zabývající se přídavky nových dosud zcela neprozkoušených typů organických přídavků do půdy a jejich potenciálem pro zachování zdravé půdy. V pětiměsíčním laboratorním mikrokosmovém pokusu se zaměřili konkrétně na přídavky kukuřičné biomasy a biouhlu do zemědělské půdy a potenciálem žížal při uvolnění dostupných živin a stabilizaci organické hmoty.

Kombinace kukuřičné biomasy, biouhlu a žížal se ukázala být velice efektivní jak při uvolňování dostupných živin, tak při stabilizaci organické hmoty v půdě. V přítomnosti žížal byla totiž organická hmota rozkládána pomaleji a tedy uvolňovala dostupné živiny postupně. To bylo zapříčiněno především tím, že byla organická hmota v půdě efektivněji stabilizována a to vazbou na minerální částice, která zajišťuje částicím organické hmoty větší ochranu proti rychlému rozkladu.

Půdní fauna obecně a žížaly obzvláště jsou negativně ovlivněny intenzivním způsobem hospodaření na zemědělských půdách. Protože však hrají významnou roli jak při uvolňování živin z organické hmoty, tak při její stabilizaci, je žádoucí upozorňovat na jejich potenciál pro zlepšení kvality půd a v zemědělských půdách podporovat obnovu jejich početností.