Vývoj teploty v ČR - dopady na zemědělství

Konkrétně dosáhla 10,3 °C. Pokud tento údaj porovnáme s doposud nejvyšší teplotou, která byla naměřena v loňském roce 2023 (9,7 °C), jedná se o výrazně vyšší hodnotu. Dlouhodobý trend na našem území od roku 1775 je znázorněn v grafu 1. 

Z grafu 1 můžeme odvodit, že se na našem území od poloviny minulého století začíná průměrná roční teplota zvyšovat. Ve kterých regionech bylo oteplení vyšší a ve kterých nižší ukazuje prostorové srovnání 2 normálových období 1961–90 a 1991–2020 (mapa 1).

Doprovodným zásadním dopadem nárůstu teploty vzduchu v naší krajině je zvýšení výparu včetně jeho neproduktivní složky přímo z půdy (evaporace), ale i vyšší potřeba vody na ochlazování rostlin. Častěji chybí voda i pro transpiraci, neboť se za daných podmínek zvyšuje nebezpečí zemědělského sucha.

Není náhodou, že nejvyšší nárůst sucha, vyjádřený úbytkem dní s dostatečnou půdní vlhkostí v průběhu vegetace, je především právě v lokalitách s nejvyšším nárůstem teploty (více v Žalud a kol., 2025). Proč nebylo výraznější sucho v nejteplejším roce 2024? Nebo v 2. nejteplejším roce 2023? Jeho prostorovému výskytu zabránilo dostatečné a často i výrazně nadnormální množství srážek a jejich poměrně příznivé rozložení. V obou letech se zemědělské sucho vyskytovalo jen regionálně, ale významnější celkový pokles produkce na národní úrovni nezpůsobilo. Takovéto štěstí nemusí opět nastat v dalších letech. Na tomto místě je nutná omluva všem, kteří byli postiženi zářijovými povodněmi a na množství srážek mají zcela jiný názor.

Teplota se od 60. let minulého století zvyšovala v každém měsíci (graf 2), i když jsou mezi nimi rozdíly. Nejvyšší nárůst byl naměřen v letech 1961–2023 u měsíců letních (+3,2 °C) a zimních (+3,0 °C). Významné zvýšení teploty v létě způsobuje silnější konvektivní (vzestupné) proudění, což může mít dopad na zvýšenou tvorbu tzv. bouřek z tepla, a tedy i intenzivnějších srážek často s erozním charakterem.

Nejde však jen o průměrné teploty. Pozorujeme poměrně dramatický až trojnásobný nárůst vysokých extrémních teplot, které lze vyjádřit např. počtem tzv. tropických dnů (graf 3 nahoře). Dopadem je narůstající tepelný stres pro zvířata, který se projevuje mj. u dojnic poklesem nádoje právě v letních měsících. Některé studie (např. Armstrong a Janni, 2023) dokazují, že u vysokoprodukčních dojnic může již teplota vzduchu 19 °C za podmínky vysoké relativní vlhkosti způsobit mírný stres. Na řadě stanic (pozor: graf 3 ukazuje průměr pro ČR) byl počet tropických dnů vyšší než 40 (např. v roce 2024 na stanice Strážnice jich bylo zaznamenáno 47), což mimo jiné přináší i zhoršené teplotní podmínky a tepelný stres pro práci sezónních, ale i stálých pracovníků v zemědělství.

Zřetelně pozorujeme nárůst teploty i v období zimním. A na rozdíl od zvyšujících se letních teplot, je přeměna pevných srážek (sníh) na kapalné (déšť) jednoznačně viditelná. Nižší, ale i střední polohy jsou v posledních letech (i desetiletích) jen výjimečně pokryty sněhovou pokrývkou. I v zimě zaznamenáváme vyšší výpar, současně především na svazích dochází ke zvýšenému odtoku kapalných srážek, celkově i vyššímu ohrožení holomrazy (i když klesá počet ledových dnů, graf 3 dole), ale hlavě vždy platilo, že sníh je „voda pro jaro“. Akumulace srážek ve sněhové pokrývce vždy byla jistotou doplnění půdního profilu a doplnění podzemních vod. Absence sněhu tuto jistotu narušuje. Zvláště na lehkých půdách v nižších polohách jsou porosty čím dál častěji ohrožené jarním suchem. A právě na písčitých půdách v nižších polohách často v posledních letech (např. 2019, 2020, 2022 nebo i 2023) selhává strategie volby raných odrůd, které by měly zbytky zimní vláhy maximálně využít. Naopak vyšší nadmořské výšky se stávají produkčnějšími nejen z důvodu vhodnější teploty, ale i relativního dostatku srážek a sněhu.

Celkově lze konstatovat, že se z hlediska vhodnosti pěstebních podmínek snížila nadmořská výška o cca 200 m. Němcem (2001) deklarovaný produkční potenciál tradičních výrobních oblasti tak již několik desetiletí neplatí.

Snaha využít co nejvíce zimní vláhu nemusí v nižších tradičních zemědělských regionech vyjít i z jiného úhlu pohledu. Období vegetačního klidu končí stále dříve a start jarní vegetace se posouvá k začátku roku. Že v doposud nejteplejším roce 2024 vykvetly dlouhodobě sledované meruňky (od roku 1961) v sadu Zahradnické fakulty MENDELU již 11. 3. je anomálie, ale za tu již nemůžeme považovat trend této fenologické fáze na grafu 4. Takto předčasně vykvetlá vegetace se stává snadnou kořistí jarních advekčních (proudění nejčastěji ze severovýchodu) či inverzních (lokálních) mrazů. Ty tu vždy byly a budou (např. Zahradníček a kol. 2023). Jen jejich působení je kvůli náchylnější vegetaci bohužel stále vážnější.

A nejde již pouze o ovoce, vinnou révu, ovocné či lesní školky, ale jak ukázal právě rok 2024, jejich „obětí“ se stává i polní produkce, kdy významné poškození utrpěla v daném roce nejen řepka ozimá, ale i další plodiny. Stejně tak dříve aktivní vegetace rychleji vodu spotřebovává, což může být jedním z dalších impulzů pro výskyt pozdně jarního či letního sucha i za výskytu normálních srážek. Jaro, které se od roku 1961 rovněž významně oteplilo o 2,0 °C, se stává z pohledu agrometeorologie a dopadů na polní produkci nejen naprosto zásadním, ale současně i stále méně čitelným a předvídatelným ročním obdobím.

Trend růstu teploty bude i nadále pokračovat, neboť předpokládaný vývoj teploty podle všech scénářů bude mít i nadále vzestupný charakter. Podle středního odhadu stoupne průměrná teplota v polovině 21. století o dalších 1,8–2,5 °C (vztaženo k průměru období 1981–2010) resp. kolem 3,1 °C na konci tohoto století.

Pro zájemce o (agro)meteorologii a (bio)klimatologii doporučujeme novou publikaci, kterou na začátku roku 2025 vydala Agrární komora ČR s názvem Podnebí, počasí a zemědělství, sepsanou autorským kolektivem tohoto článku. Kromě výrazně detailnějšího rozboru vývoje počasí a vývoje podnebí jsou zde zařazeny až učebnicově psané kapitoly, objasňující základní agrometeorologické pojmy, ale i např. popis klimatotvorných faktorů či klimaticky podmíněných abiotických stresů či biotických rizik v zemědělství. Tuto publikaci si můžete zdarma stáhnout na webových stránkách www.intersucho.cz.

Celý článek ZDE https://www.agromanual.cz/cz/clanky/technologie/vyvoj-teploty-v-cr-dopady-na-zemedelstvi