Donedávna pomáhal vědcům s rozluštěním dědičné informace pšenice, nyní bude špičkovou olomouckou vědu přibližovat návštěvníkům interaktivního muzea Pevnost poznání. Robot Genetix Q-bot, který využívala olomoucká laboratoř Ústavu experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, se stal dominantou nové části expozice Živá voda s názvem Kód života. Prezentaci důležitého výzkumu této laboratoře v Pevnosti poznání podporuje Strategie AV21.
„Tento stroj byl velmi důležitý a využívaný při čtení genomu pšenice, na němž měla velký podíl olomoucká skupina profesora Doležela. Teď se robot odebral do důchodu a lze na něm veřejnosti demonstrovat, jakým způsobem se dá dekódovat DNA. Informace, které takto o plodině zjistíme, se mohou využít pro šlechtění odrůd s požadovanými vlastnostmi, například vyšší odolností vůči klimatickým změnám, škůdcům, chorobám,“ řekl při nedělním slavnostním otevření nové části expozice ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Ivo Frébort. Centrum sdružuje vědecké týmy Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť ÚEB Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Podle vedoucího olomoucké laboratoře ÚEB a koordinátora výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21 Jaroslava Doležela byl přístroj jedním z prvních robotů využívaných v biologii rostlin a pro zapojení pracoviště do celosvětového projektu čtení dědičné informace pšenice byl nepostradatelným pomocníkem. První etapa této gigantické práce byla postavena na materiálech, které se připravovaly v Olomouci z tříděných chromozomů.
„Potřebovali jsme rozdělit chromozomy na mnohem menší části. Každou z nich jsme vložili do bakterie, kterých byly miliony. Bez plně automatizovaného robota by to nebylo možné. Pomocí kamery dokázal přesně rozlišit jednotlivé bakteriální kolonie a každou z nich napíchnout na jinou jehlu, kterých má téměř sto. Kolonie pak přenesl do kultivačních misek, ve kterých jsme je mohli dále pěstovat. Nakonec jehly sám vyčistil a vysterilizoval a opakoval celý proces, dokud nenasbíral všechny bakterie. Díky robotovi jsme mohli vytvořit knihovny DNA, které máme dodnes uloženy v mrazicích boxech při teplotě mínus 80 stupňů Celsia. Obsahují na 2,5 milionu klonů, které jsme rozesílali do celého světa. Těší nás, že robot nyní v Pevnosti poznání přiblíží naši práci dětem i dospělým,“ uvedl profesor Doležel.
Možnost mít ve své expozici takto důležité zařízení uvítali i v Pevnosti poznání. „S takto unikátním přístrojem se návštěvníci zblízka seznámí pouze v našem muzeu. Věříme, že tato nová část expozice přispěje k poodhalení pro většinu lidí poněkud záhadného a možná i trošku strašidelného světa genetických výzkumů,“ uvedla Alena Vláčilová z Pevnosti poznání. Novinkou je také speciální box, který vědcům při laboratorní práci zajišťuje stabilní podmínky a sterilní prostředí. „Prostřednictvím této laboratoře budou moci návštěvníci všech věkových kategorií, školáci, studenti i široká veřejnost nahlédnout do tajů biologie, chemie, světa kolem nás a nejen to. Pod bedlivým okem našich animátorů či lektorů z řad studentů Univerzity Palackého si budou moci vyzkoušet zábavné experimenty a také řadu zajímavých úkolů, které je dozajista překvapí,“ slíbila Vláčilová.
Text: Martina Šaradínová Žurnál UP, Foto: Radka Kvasničková