V Olomouci se uskutečnil festival Země na talíři. Nabídl film, workshop i diskuzi.

23. červenec 2021

Na Hanou se po roce vrátil festival Země na talíři. Akce, která se uskutečnila 21. července 2021 v Pevnosti poznání, upozornila ne na některé palčivé problémy související s produkcí potravin a změnou klimatu. Pořádaly ji organizace Na mysli, výzkumný program Potraviny pro budoucnost Strategie AV21, Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR a Pevnost poznání Univerzity Palackého.líková z organizace Na mysli.


Šestý ročník festivalu nabídl během jednoho dne film, workshop, kvíz o ceny a diskuzi. „Přehlídka chce připomenout, že pro mnoho obyvatel planety není dostatek kvalitních potravin samozřejmostí. Je to problém, o kterém je potřeba mluvit, protože populace roste, plocha orné půdy se zmenšuje a lidstvo se musí vypořádat také s klimatickou změnou a jevy, které ji doprovázejí,“ říká jedna z organizátorek Radka Kvasničková z výzkumného programu Potraviny pro budoucnost Strategie AV21.

Součástí festivalu byla projekce peruánského filmu Matky Země. „Snímek zachycuje portréty pěti žen z Andské vysočiny v jejich každodenním boji o zachování tradičního a organického způsobu obdělávání půdy. V souvislosti s neustále rostoucí industrializací zemědělství, používáním chemických pesticidů a klimatickou změnou, jsou to právě ženy, které přebírají roli ochránkyň půdy,“ představuje film Viktorie Tenzerová, ředitelka organizace Na mysli.

Po filmu následovala debata s Markem Slováčkem a Veronikou Kočiříkovou z olomoucké Zahrady Vesna, kteří v roce 2019 založili zahradu na opuštěném pozemku ve Chválkovicích. Tématem besedy bylo ekologické zemědělství, permakultura a odpovědnost vůči budoucím generacím. Mladí farmáři přiblížili i svůj plán, kterým je vznik sociálního družstva, komunity, kde každý najde bezpečné místo pro práci i pro život.

Na festivalu byla řeč i o tom, jak je možné být v praktickém životě ohleduplnější k životnímu prostředí. V programu byl proto zařazen  workshop výroby domácí kosmetiky bez chemie. Kromě toho čekal i letos návštěvníky festivalu soutěžní kvíz o ceny a nově také možnost výměny oblečení, tzv. swap. Oděvní průmysl vyrábí stále větší množství textilu a celosvětově produkuje 8 až 10 % veškerých emisí uhlíku. Řadí se tak hned za ropný průmysl jako druhý největší znečišťovatel a přispěvatel ke změně klimatu. V Česku se podle údajů ministerstva životního prostředí každý rok vyhodí na 200 000 tun textilu, což přestavuje přibližně 20 kg textilu na osobu. „Rádi jsme ukázali, jak se vymanit z koloběhu rychlé módy a jak předcházet vzniku zbytečného odpadu. Chctěli jsme návštěvníky inspirovat k výměně oblečení, aby si mohli zpestřit svůj šatník, aniž by museli nakupovat nové oblečení,“ doplňuje Veronika Miklíková z organizace Na mysli.


Fotogalerie