Špičkoví vědci z celého světa se v Olomouci podělí o novinky ve studiu dědičné informace pšenice a banánovníku

12. červenec 2018

Olomouc navštíví uznávaní zahraniční odborníci, kteří se věnují výzkumu dědičné informace dvou významných plodin, pšenice a banánovníku. O nejnovějších poznatcích budou mluvit na sympoziu Advances in Plant Genomics for Crop Improvement, které pořádá olomoucké pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Cílem akce, která se koná 13. července 2018, je výměna poznatků potřebných pro rychlejší vývoj metod, které mohou pomoci v řešení hrozící potravinové krize.  


Historicky poprvé budou společně přednášet a diskutovat vědci, kteří zkoumají dědičnou informaci u dvou naprosto odlišných rostlin – pšenice a banánovníku. Metody molekulární genomiky se totiž využívají ve výzkumu obou plodin. Výměna zkušeností proto bude podle vedoucího olomouckého centra ÚEB, profesora Jaroslava Doležela přínosná pro všechny:  „Naše centrum patří k zakládajícím členům světových konsorcií na čtení genomu pšenice i banánovníku a významně se podílí na těchto důležitých projektech. Proto víme, že je možné metody, které se vyvíjí u pšenice s výhodou aplikovat i u banánovníku a tím urychlit jeho šlechtění. Věřím, že výměna zkušeností celosvětově uznávaných odborníků posune celý výzkum dopředu.“  Na sympoziu vystoupí řečníci z Belgie, Německa, Francie, Tanzanie, Ugandy a USA. Jedním z nejvýznamnějších hostů bude odborník na výzkum DNA banánovníku, profesor Rony Swennen z belgické Lovaně. Ten řídí rozsáhlý mezinárodní program zaměřený na šlechtění banánovníku v Africe, který podporuje Nadace Billa a Melindy Gatesových a na kterém se podílí i olomoucké pracoviště ÚEB.  

Pšenice – od čtení DNA ke zkoumání starých odrůd a planých příbuzných druhů

Dopolední program sympozia bude věnován výzkumu jedné z nejdůležitějších plodin na světě, pšenici. Její obrovskou dědičnou informaci tvoří více než šestnáct miliard písmen dědičného kódu a je tak šestkrát větší než u člověka. Vědcům se ji podařilo už kompletně přečíst a letos bude publikována konečná verze její sekvence. Na sympoziu se bude mimo jiné mluvit o tom, že nyní vědci zkoumají rozmanitost dědičné informace této plodiny. Zajímá je genové bohatství různých odrůd, které chtějí využít ve šlechtění jako zdroj důležitých genů. Současně se snaží lépe poznat samotnou funkci dědičné informace a mimo jiné i to, jak ovlivňuje kvalitu zrna, výnos a odolnost vůči chorobám a škůdcům.

Na záchraně genového bohatství banánovníku se podílí i olomoučtí vědci

Banánovník je v mnoha ohledech protipólem k pšenici a to se týká i dědičné informace, která je ve srovnání s pšenicí třicetkrát menší. Profesor Doležel upozorňuje na rozdíly v rozsahu vědeckého výzkumu: „Zatímco na obiloviny a zejména pšenici se celosvětově soustřeďuje velká pozornost, banánovník je ve výzkumu poněkud opomíjenou plodinou. Přitom ale hraje významnou roli při zajišťování výživy velké části rozvojového světa, kde trpí mnoho obyvatel nedostatkem potravy. V těchto zemích jsou právě škrobové typy banánů základní potravinou.“ Zatímco pšenice se množí semeny, pěstované odrůdy banánovníků semena nemají a množí se klonováním. Na plantážích proto mají všechny rostliny stejnou dědičnou informaci, což umožňuje rychlé šíření chorob a množení škůdců. Chemická ošetření ničí životní prostředí a pěstitelé v rozvojových zemích si je často ani nemohou dovolit. Jediným řešením je proto šlechtění odolných odrůd. Olomoucké pracoviště ÚEB k tomuto úsilí přispívá luštěním dědičné informace hlavních pěstovaných typů banánovníku, analýzami šlechtitelských materiálů a také studiem genového bohatství pěstovaných odrůd i planých druhů.

Program sympozia najdete ZDE

TEXT: Radka Kvasničková, FOTO: Pavlína Jachimová




Kalendář

Nově přidaná videa

Rozhovory, reportáže