Řasoví biotechnologové se potkali pod Alpami

05. duben 2019

Každoroční setkání řasových biotechnologů Rakouska, Německa a Švýcarska, „Netzwerk Algen“ hostil v tomto roce Innsbruck. Konference je každý rok zaměřená na jiné téma, loňskou problematiku kontaminace velkoobjemové produkce mikrořas vystřídaly nyní cenné látky a izolace nových kmenů mikrořas. 


Protože pod technologické označení mikrořasy řadíme i prokaryotické sinice (fotosyntetizující bakterie), několik přednášek se zaměřilo i na tyto organismy.

Hostující innsbrucká univerzita se dlouhodobě zabývá sběrem mikrořas v horských alpských oblastech a v poslední době přidala i monitoring obsahu cenných látek v těchto organismech, které často rostou ve velmi extrémních podmínkách. Monitoringem technologicky využitelných cenných látek z extremofilních mikrořas se zabývá i Universita v hornorakouském Welsu. Vybrané kmeny mikrořas izolované ve Welsu budou testovány v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru Algatech v Třeboni v autotrofních a heterotrofních kultivacích. Spolupráce obou pracovišť se úspěšně rozvíjí již několik let v projektu společného centra pro studium a využití mikrořas (Interreg Česká republika – Rakousko).

V Innsbrucku se představili i zástupci dvou největších společností produkujících mikrořasy. Firma Ecoduna sídlí nedaleko Neziderského jezera v jihovýchodním Rakousku. Po testování kultivační technologie na ploše 500 m2 otevřela firma v loňském roce hektarový skleník na kultivaci řas v uzavřeném systému. Ve 230 km skleněných trubek se mikrořasy pěstují po celý rok, využívané organismy se liší podle ročního období tak, aby měly stále co nejlepší podmínky. Desetiletími prověřený tandem Chlorella a Spirulina doplňuje zelená řasa Nannochloropsis určená k produkci omega 3 mastných kyselin. Roční produkce mikrořas je zhruba 100 tun. Zatímco Ecoduna vsadila na tradiční zdroj energie – slunce, jiná rakouská firma, BDI – Biolife, vystavěla uzavřené fotobioreaktory  umělým osvětlením, ve kterých kultivuje jinou zelenou řasu, Haematococcus. O zelenou biomasu ale tentokrát nejde. Pokud se tato řasa dostane do stresu, začne produkovat temně červené barvivo astaxantin, které patří mezi nejsilnější přírodní antioxidanty. 15 tun roční „rudé“ produkce se na trh dostává buď jako sušená biomasa nebo jako olej. 

Ve výzkumné sekci innsbruckého setkání zaujala přednáška o testování protizánětlivých účinků látek získaných z půdních mikrořas. V Rakouském institutu pro testování léčiv (ADSI) je ověřují na 2D a 3D tkáňových modelech kůže. Na tkáňových kulturách rakovinných buněk pracuje i skupina dr. Hrouzka z Centra Algatech MBÚ v Třeboni. Testují se protirakovinné účinky sinicových extraktů, a jak zdůraznil dr. Hrouzek, za úspěch se považuje, když se z tisícovek extraktů z různých sinic podaří izolovat a popsat pár nových látek. Předkládané výsledky jsou součástí projektu Interreg Česká republika – Bavorsko, kde MBÚ AV ČR s Technickou univerzitou v Mnichově sledují vedle protirakovinných účinků i  účinky neuromodulační.

Třeboňské pracoviště MBÚ – Algatech úspěšně spolupracuje s rakouskými a německými partnery již mnoho let. Vedle zmíněných projektů řeší možnost využít řasové technologie k získávání prvků vzácných zemin z odpadních materiálů (s Univerzitou v Kremsu), připravuje se rovněž projekt recyklace odpadních živin a CO2 prostřednictvím mikrořas při odchovu plůdku dravých ryb v intenzivních akvakulturách (s Fakultou rybářství JČU Vodňany, Rakouským spolkovým ministerstvem vodního hospodářství a Bioenergy 2020 GmbH).

TEXT: Richard Lhotský
FOTO: Řasa Haematococcus pluvialis v „červeném“ stádiu. Eckhard Völcker (Flickr, CC BY-NC-SA 2.0)

 




Nově přidaná videa