Radiožurnál: Fosilní paliva, odlesňování a skleníkové plyny. Extrémní teploty a sucho jsou důsledkem lidské činnosti, varuje klimatolog

Jsou teploty přesahující třicítku v červenci v Česku normální, nebo se i v tomto ohledu projevují klimatické změny? Jaké ponaučení si můžeme vzít z historie? A můžeme škodám způsobeným vedry nějak předcházet? 

„Nárůst je výrazný a je zjevné, že když takových dnů je v létě víc, mají tendenci se řetězit. Jeden horký den ještě nic moc neznamená, problém je, když jsou takové dny tři a více za sebou,“ říká Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Podle jedné vědecké studie jsou například vyšší teploty na západě USA způsobeny rychlejším táním sněhové pokrývky, zatímco sucha ve východní Africe zatím nebyla přímo spojena se změnou klimatu. Máte pro to vysvětlení?

Určitě, je to podobné i ve střední Evropě. I naše sucha jsou z velké části způsobená tím, že zimy už jsou bez sněhu. To znamená, že voda, která by se normálně v zimě shromažďovala do jara a potom by naráz dosytila půdní profil, je v zimě mobilní, vypařuje se, odtéká a v krajině pak chybí. Oproti tomu, co bývalo v minulosti.

Naopak je velký rozdíl mezi tropy, kde se změna klimatu projevuje relativně nejméně. Je to teplá oblast z řady důvodů, spíš regionálně klimatických. Tam je oteplení menší, než je globální průměr.

Když se podíváme na střední Evropu nebo severozápad Spojených států, bavíme se o nárůstu alespoň o dva stupně Celsia. A půjdete-li do Finska nebo na sever Kanady, tam jsou nárůsty teplot ještě dvakrát větší než ve střední Evropě.