Představujeme náš program na Týdnu vědy a techniky v Praze

 

pondělí 11. 11. 2019, budova AV ČR, Praha, Národní 3

 

 

 

Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který bývá mnohdy opomíjen. Zároveň se však jedná o problematiku, k jejímuž řešení může svým chováním přispět každý z nás, neboť podle nejnovějších studií dochází k největšímu plýtvání právě na úrovni domácností. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními informacemi a širšími souvislosti v oblasti plýtvání potravinami. V rámci přednášky budu teoretické informace propojovat s výsledky dotazníkového šetření české veřejnosti, které se zaměřuje primárně na to, jak česká společnost vnímá naléhavost tohoto problému, kolik potravin se v českých domácnostech vyhodí, jaké jsou příčiny tohoto vyhazování ale i naopak co respondenti vidí jako podstatné důvody k jeho omezení. Věnovat se budu také nákupnímu a spotřebnímu chování českých spotřebitelů a problematice nakupovaní nedokonalé, tzv. křivé zeleniny a ovoce.

 

 

Mohou genetické modifikace pomoct řešit problémy související se změnami klimatu? Je věda nebezpečná nebo jsou nebezpeční spíše vědci? Kdo rozhoduje, co je správné? Přežívá lidstvo díky inovacím? A jak bude vypadat výzkum v budoucnosti?

 

 

Mořské a sladkovodní řasy se objevují ve výživě lidí od nepaměti. Skrývají v sobě totiž obrovský potenciál, protože se snadno pěstují, mají skvělé výživové hodnoty a uplatnit se mohou dokonce i v průmyslu. Dnes už se na řasy nedíváme pouze jako na zdroj, který by mohl pomoci hladovějícím v některých zemích třetího světa. Stoupá poptávka především po jejich cenných látkách, kterých mikrořasy obsahují hodně. Jsou to například zdraví prospěšné antioxidanty, karotenoidy, či mastné kyseliny, které se přidávají do funkčních potravin.

 

 

Půda je důležitým zdrojem potravy, ze kterého pochází veškerá rostlinná, a potažmo i živočišná produkce. Díky intenzivnímu využívání dochází ke ztrátě organické hmoty a živin z půdy a k výraznému snížování biodiverzity organismů důležitých pro správné fungování půdy. Současný stav půd je velice špatný a neustále se zhoršuje. Vzhledem k rostoucí velikosti světové populace, kterou je potřeba uživit, je nejvyšší čas tento stav zvrátit.

 

 

Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci zůstává nedostižným cílem a více než její čtvrtina nemá přístup k dostatku zdraví prospěšných potravin. Oproti očekávání stoupá počet lidí trpících chronickou podvýživou a téměř stejný počet lidí již trpí nadváhou - většina z nich díky konzumaci levných potravin. Náprava vyžaduje komplexní přístup a je komplikována růstem světové populace i změnou klimatu. Má lidstvo naději?

 

 

 

Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.

Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.

Mgr. Veronika Jílková, Ph.D.

RNDr. Roman Hobza, Ph.D.

 

Zajištění dostatku kvalitních potravin je jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Světová populace roste a podle odhadů bude v roce 2050 žít na Zemi více než 10 miliard lidí. Výnosy zemědělských plodin proto bude nutné zdvojnásobit. Současná situace ale není příliš optimistická. Mění se klima, potýkáme se se suchem, mrazy a záplavami. Ubývá také vodních zdrojů a nedaří se zadržovat vodu v krajině. Intenzivní zemědělská produkce vede k erozi zemědělské půdy a ke zhoršování její kvality. Tento stav není z dlouhodobého hlediska udržitelný. Jaká jsou řešení? To se dozvíte v diskuzi 11. listopadu 2019 v budově Akademie věd ČR, Praha, Národní 3, která začíná v 18 

 

 

1. Fascinující svět rostlin (ÚEB Olomouc + Praha)

 

Svět rostlin, jak jste jej nikdy neviděli, představí Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Můžete si zahrát na rostlinné genetiky a vyzkoušet si pipetování, práci s rostlinným materiálem či skládání karyotypu. Budete si moci vyrobit různé předměty z roztoku pektinu či mléčnanu vápenatého a vyzkoušet pokusy s polysacharidovými slizy semen rostlin.

 

2. Chemie v kuchyni (ÚCHP)

 

Chemie je všude kolem nás a i kuchyně se může stát chemickou laboratoří! Uvidíte celou řadu zajímavých experimentů s běžnými potravinami a seznámíte se i s návody, jak například připravit domácí olejovou lampu, oloupat syrové vajíčko, chemicky zhasnout svíčku nebo jak rozdělit barvičky na křídě. Dozvíte se, které potraviny použít pro chemický experiment a vše si sami vyzkoušíte.

 

3. Mikrořasy v potravinách a krmivech (MBÚ)

 

O mikroskopických řasách se už dlouho uvažuje jako o zdroji kvalitních potravin. Jsou totiž mimořádně produktivní, nevyžadují ornou půdu a jejich buňky obsahují řadu cenných látek. Tajemství mikrořas a sinic poodhalí stánek Mikrobiologického ústavu AV ČR. Dozvíte se například, že řasy mohou mít různé barvy. Budete si je moci prohlédnout ve skleněné laboratorní kultivační jednotce, pod mikroskopem i na Petriho miskách.

 

4. Zachrání planetu geneticky modifikované organizmy? (BFÚ)

 

Mohou genetické modifikace pomoci s řešením problémů související se změnami klimatu? Ve stánku Biofyzikálního ústavu AV ČR se dozvíte, že není potřeba se GMO bát. Ochutnáte pomazánku z vajec, která snesly slepice krmené geneticky upravenou sójou. Uvidíte i preparáty, které jsou v laboratoři nezbytné pro proceduru vedoucí ke genetickým modifikacím.