Plýtvání potravinami v českých domácnostech podle výzkumu Sociologicého ústavu

Téměř dvě třetiny (64 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 %. Necelá pětina (18 %) dotázaných se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze 2 % dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 15 % veřejnosti tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny. 
Z konkrétních důvodů, proč omezit plýtvání potravinami, zmiňují respondenti jako nejdůležitější finanční úsporu jejich domácnosti a přínos pro životní prostředí. 
Mezi nejčastější důvody nespotřebování potravin uváděné těmi, kteří nějaké potraviny vyhazují, patří přebytky v podobě odkrojků, zkažení potraviny a projití jejího data spotřeby. Poměrně časté jsou i důvody spojené s nadměrným množstvím potravin (zapomene se na ně, uvaří se příliš mnoho, nakoupí se zbytečně mnoho, naloží se na talíř příliš velká porce), případně že během přípravy jídla dojde k nehodě. 

Dá se množstí vyhozených potravin v domácnostech zmenšit?

Necelé dvě pětiny (38 %) lidí věří, že by se dalo vyhnout vyhození „spíše menšiny“ z vyplýtvaných potravin, další desetina (10 %) pak tvrdí, že se nedá vyhnout žádnému nebo téměř žádnému množství z vyhozených potravin a že nemohou svůj potravinový odpad eliminovat. Že by se dalo vyhnout asi polovině produkovaného potravinového odpadu, se domnívá čtvrtina (25 %) veřejnosti, necelá pětina (18 %) pak připouští, že je v jejích silách vyhnout se většině produkovaného odpadu a 5 % uvedlo, že by se mohlo vyhnout všemu nebo téměř všemu potravinovému odpadu, který jejich domácnost produkuje. 
Do výzkumu zařadilo v květnu 2024 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR otázky ze Strategie AV21 Potraviny pro budoucnost. Konkrétně byly zjišťovány názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami, když respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a případně jakému množství vyhozených potravin by se dalo vyhnout, a rovněž uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. V další části výzkumu se pak respondenti vyjadřovali k tomu, kdo se podle jejich názoru nejvíce podílí na plýtvání potravinami, a kdo naopak nejvíce usiluje o snížení plýtvání.

Plýtvání potravinami je problém

Plýtvání potravinami představuje velký celosvětový problém, který má dopady jak ekologické a ekonomické, tak i sociální. Nelze přitom pominout ani jeho etický rozměr, když zatímco někde se potravinami plýtvá, jinde lidé trpí hladem a podvýživou. Podle zprávy publikované v letošním roce bylo v roce 2022 ohromujících 19 % všech potravin ve fázi maloobchodu nebo spotřeby vyplýtváno, což představuje celkem 1,05 miliardy metrických tun potravin dostupných spotřebitelům. Většina potravinového odpadu přitom vznikla v domácnostech (60 %). Každý člověk tak v průměru vyplýtval 79 kilogramů ročně, což je více, než kolik je váha průměrného člověka. Současně v této zprávě OSN upozorňuje, že se celosvětově každý den vyhodí odhadem 1 miliarda jídel, což odpovídá 1,3 jídla na osobu postiženou hladem denně, neboť v roce 2022 čelilo hladu 783 milionů lidí. 
Omezení plýtvání potravinami bývá v posledních letech také často dáváno do souvislosti se změnou klimatu, neboť produkce a přeprava potravin má obrovský dopad na životní prostředí. Potravinový odpad představuje přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů z potravinového systému EU. Plýtvání potravinami také zbytečně zatěžuje omezené přírodní zdroje, jako je využívání půdy a vody.

Výzkum Sociologického ústavu zde https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ostatni-ruzne/5863-plytvani-potravinami-v-ceskych-domacnostech-kveten-2024