Pilotní výsledky odborné studie o vlivu skotu na kvalitu půdy jsme představili na významné mezinárodní konferenci

Pilotní výsledky odborné studie „Stopa pasených velkých býložravců na půdu (organickou hmotu a půdní mikrobiom)“  byly prezentovány v rámci mezinárodní konference „Ecology of Soil Microorganisms 2022-Microbes as Important Drivers of Soil Processes; www.soilmicrobes.org“ v Praze 19-23/6/2022 formou přednášky a posteru.

Venkovní chov skotu na malých rodinných farmách přináší výhody, jako jsou nižší výrobní náklady, přínosy pro zdraví zvířat, snížení stresu zvířat, posílení imunitního systému zvířat, zdravotní přínos pro lidské spotřebitele a udržení malých farmářů v podnikání. Na druhou stranu je nutné sledovat stopu tohoto hospodaření zanechanou na půdě, aby byla zajištěna udržitelnost hospodaření v dlouhodobém horizontu.

Abychom identifikovali stopu hospodářských zvířat, která ohrožuje půdu, analyzovali jsme půdu na přetížených zimovištích (Z) a běžně zatížených pastvinách (P) ze sedmi soukromých malých rodinných farem v jižních Čechách v České republice. K identifikaci varovných indikátorů ohrožené půdy byl použit soubor půdních fyzikálních, chemických a mikrobiologických rozborů. Kromě klasického zvýšení půdních živin a mikronutrientů, pH a mikrobiální biomasy mělo přetěžování hospodářskými zvířaty za následek změnu distribuce frakcí půdního organického uhlíku (POC) s různou rychlostí obratu (labilní, stabilizované a rezistentní frakce POC), změny mikrobiálních složení a zvýšení znečištění rizikovými látkami v podobě genů antimikrobiální rezistence.

Pozorované specifické změny půdy způsobené paseným skotem byly ověřeny díky jedinečné možnosti zařadit do dalšího experimentálního pozorování kontrolní půdu z chráněné nedotčené louky (L) nacházející se v těsné blízkosti jedné ze studovaných farem s půdou Z a P. Bylo potvrzeno, že zátěž skotu na zimovištích (Z) měla za následek uvolňování organického uhlíku ze stabilizované frakce do frakce labilní. Navíc relativní obsah rezistentní frakce POC se výrazně snížil v pastevní půdě (na polovinu) a na zimovištích (na pětinu) ve srovnání s kontrolní nedotčenou luční půdou. Půdní mikrobiální společenstva významně odrážela rozdíly v historii hospodaření s půdou.