Obnovitelně.cz: Česko přišlo o 2 tisíce zahrádkářských osad. Zahrady přitom pomáhají čelit změně klimatu

08. červenec 2022

Jen v letech 2009 až 2019 zaniklo na 2 tisíce zahrádkářských osad, což představuje zhruba 3,5 tisíc hektarů zemědělské půdy. 


Všechny typy zahrádek – ať na okraji měst či v jejich centrálních částech – jsou přitom významným prvkem adaptace na změnu klimatu, a tím nepomáhají pouze zahrádkářům, ale celé společnosti. Připomíná se to v aktuální publikaci Zahrádkářské osady aneb Proč neztrácet půdu pod nohama, kterou vydal Ústav geoniky Akademie věd České republiky.

Jaká rizika představuje klimatická změna pro městské prostředí? V první řadě jde o to, že města jsou zranitelnější než volná krajina. Je to dáno také tím, že v tomto prostředí dominují budovy a zpevněné plochy, které kumulují teplo a zabraňují vsakování srážek. Průměrné teploty ve městech jsou proto vyšší než v okolní venkovské krajině. Tento jev se nazývá tepelný ostrov, znamená to, že teplota ve městech bývá vyšší o 2 až 3 stupně Celsia.

„Klimatická změna přitom tuto situaci ještě umocňuje a lidé ve městech budou čelit častějším a delším vlnám horka, která pro ně mohou znamenat výraznou zdravotní zátěž,“ píšou Barbora Duží a Petr Dvořák z Ústavu geoniky Akademie věd ČR, kteří jsou autory kapitoly Zahrádkaření a probíhající klimatická změna.

Připomínají, že základem adaptačních strategií ve městském prostředí je budování a rozvoj takzvané modré a zelené infrastruktury, která přirozeně ochlazuje své okolí. Jde o různé vodní prvky, zasakovací pásy, veřejnou zeleň, zelené střechy a právě také zahrady. Aby byla strategie účinná, je třeba do ní podle Barbory Duží a Petra Dvořáka zahrnout nejen budování nových prvků, ale rovněž udržení a rozvoj těch současných.

„Všechny formy a typy zahrádek, včetně zahrádkářských osad, jsou díky svojí poloze jak v okrajových, tak centrálních částech měst integrální součást městské zelené infrastruktury a důležitým prvkem adaptace na změnu klimatu. Pokud jde o zahrady s omezeným zastoupením staveb, pěstitelským zaměřením a s výskytem vzrostlých stromů, mohou tyto plochy poskytovat cenné služby, z nichž plyne užitek nejen pro zahrádkáře samotné, ale pro celou společnost. V odborné literatuře se hovoří o ekosystémových službách,“ uvádějí autoři.

Celý článek ZDE.