Nová léčba roztroušené sklerózy ovlivňuje střevní mikrobiom, a to i podle toho, jak dobře pacient reaguje na terapii

27. březen 2026 | čtení tohoto článku zabere přibližně 2 minuty

Střevní mikrobiom je pozměněný už v časných fázích roztroušené sklerózy (RS), tedy ještě před plným rozvojem onemocnění. Ukazuje to nová studie vědců z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Výzkum zároveň naznačuje, že moderní léčba monoklonální protilátkou ocrelizumabem mikrobiom dočasně ovlivňuje, avšak nikoli u pacientů, kteří na terapii dobře reagují. Střevní bakterie by tak mohly sloužit jako potenciální indikátor účinnosti léčby a pomoci při jejím cílenějším výběru. Výsledky publikované v časopise iScience otevírají nový pohled na propojení střevního mikrobiomu, imunitní odpovědi a úspěšnosti terapie roztroušené sklerózy.

Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém napadá nervovou tkáň. Je prokázáno, že střevní mikrobiom hraje důležitou roli v regulaci imunity. Vědci zkoumali, jak moderní lék ocrelizumab používaný k léčbě roztroušené sklerózy, ovlivňuje složení střevních mikroorganismů a imunitní systém pacientů během prvního roku léčby. 

Výzkum ukázal, že u lidí s RS je střevní mikrobiom odlišný od mikrobiomu zdravých lidí ještě před zahájením léčby. Během prvních šesti měsíců léčby ocrelizumabem pak dochází k poklesu různorodosti střevních bakterií, tedy ztrátě některých druhů bakterií. Tento pokles je ale dočasný a od devátého až dvanáctého měsíce se mikrobiom opět přibližuje stavu před léčbou. Takové změny naznačují, že ocrelizumab ovlivňuje prostředí ve střevě, což může mít vliv na celkovou imunitní reakci pacienta. 

Významné byly ale rozdíly mezi pacienty, kteří na léčbu dobře reagovali („respondéři“) a těmi, u kterých léčba nevedla k očekávanému zlepšení („non‑respondéři“). Respondéři měli po roce léčby střevní mikrobiom podobnější zdravým lidem, zatímco non‑respondéři měli výraznější a trvalejší odchylky v určitých bakteriálních druzích. To naznačuje, že specifické složení mikrobiomu by mohlo pomoci předpovídat, kdo na léčbu ocrelizumabem nejlépe reaguje. 

Studie také sledovala hladiny protilátek proti běžným střevním bakteriím a molekuly signalizující zánět a poškození střevní bariéry. U pacientů došlo například ke změnám v tom, jak jejich imunitní systém odpovídal na některé střevní bakterie, což odráželo jak změny mikrobiomu, tak i úroveň zánětu v těle. Také u těchto molekul bylo patrný rychlejší návrat jejich hladin do normálu u respondérů, což naznačuje, že stimulace imunity způsobená zvýšenou propustností střeva by mohla snižovat účinnost této protizánětlivé léčby.

Tato studie přináší důležité poznatky o tom, jak ocrelizumab nejen ovlivňuje imunitní buňky, ale i složení střevních mikroorganismů. Protože střevní mikrobiom může ovlivňovat imunitní systém a reakci na léčbu, může jeho analýza v budoucnu sloužit jako biomarker – tedy měřitelný ukazatel toho, jak pacient na léčbu reaguje. To by mohlo vést k lepší personalizaci léčby RS a k tomu, aby pacienti dostali tu nejúčinnější terapii co nejdříve.

Odkaz na článek: Ocrelizumab transiently alters microbiota and modulates immune response depending on treatment outcome – iScience, Volume 28, Issue 12, 2025 https://doi.org/10.1016/j.isci.2025.113872