Místo do obchodu na balkon či na zahrádku. Ovoce a zeleninu si pěstuje polovina domácností, nemálo ušetří
Na zahrádce svého domu pěstuje na záhonech zeleninu. V době vysoké inflace pomáhá Janu Plachému ulevit v rodinném rozpočtu.
„Při dnešních cenách v obchodech je pro nás úspora důležitá. Některou zeleninu, třeba brambory, nemusíme kupovat skoro vůbec. A to už je poznat,“ řekl Právu otec šestičlenné rodiny. Stejně jako on uvažují v Česku i další.
Zahrádkaření se v Česku věnuje více než polovina obyvatel. K nárůstu obliby přispěla pandemie covidu, kdy se lidem zkomplikovalo cestování, sportování a další koníčky. Loni sklidili podle Českého statistického úřadu téměř 50 tisíc tun zeleniny, zhruba pětinu toho co zemědělské firmy. Podobný je poměr u brambor, které ČSÚ vede ve statistikách zvlášť, těch lidé sklidili 138 tisíc tun.
„Poslední data z našeho výzkumu ukazují, že ovoce nebo zeleninu pěstuje 53 procent domácností. Včetně těch, kdo je mají na balkonech nebo v bytě,“ uvedl Jan Vávra z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se na mezinárodním výzkumu podílel.
Podobný výsledek ukázalo i letošní šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Podle něj 47 procent domácností pěstuje ovoce a zeleninu na zahrádkách, sedm procent na balkonech.
Nejdůležitější motivací je dlouhodobě chuť mít čerstvé a zdravé potraviny. „Na dalších místech je zahrádkaření jako koníček a úspora peněz. Ostatní důvody jsou marginální,“ shrnul data z průzkumu Vávra.
„Zahrádkaříme celá rodina. Dospělé děti se už sice věnují jiným věcem, začali jsme ale zapojovat vnoučata. Především nás to baví a jsme rádi, že víme, co jíme,“ sdělila Milada Hromská z Chrudimska.
Chalupy i komunitní zahrady
Na zahradách rodinných domů hospodaří 62 procent zahrádkářů. Za nimi následují lidé, kteří si ovoce a zeleninu pěstují na balkonech, chataři a chalupáři, členové zahrádkářských kolonií a nově také komunitních zahrad. Právě ty v českých městech rychle rostou, aktuálně jich je kolem dvou stovek. Objevují se na sídlištích nebo místech, která čekají na další využití.
„Většina zahrádkářů sdílí své výpěstky s rodinou či přáteli,“ upozornil sociolog Vávra, že lidé část úrody obvykle darují nebo s někým jiným vymění. „Když se podíváme na celou populaci, pětina ovoce a zeleniny, které sníme, pochází právě ze zahrádek,“ vyčíslil.
Tradiční podobu českých zahrádek mění oteplující se klima posledních let. Zatímco dříve byly záhony plné okurek, rajčat a cibule, teď se na nich zabydlely batáty, topinambury nebo paprikové okurky ačokči, které dosud rostly ve sklenících. Podobné je to s ovocem. Nejpěstovanější zůstávají jablka, švestky či hrušky, ven ze skleníků ale zahrádkáři vytáhli kiwi, fíky nebo asijské hrušně.
Celý článek na novinky.cz si mžůete přečíst ZDE