Marc Van Montagu na #AFO51: GMO jsou důležité pro to, abychom přežili
Geneticky modifikované organismy (GMO) byly hlavním tématem pátečního programu, který na AFO připravila univerzita ve spolupráci s Akademií věd ČR. Nejvýznamnějším hostem byl belgický molekulární biolog Marc Van Montagu, který celodenní rozmluvy ukončil večerní přednáškou v kině Metropol. Odpovědi na otázky spojené s genovým inženýrstvím hledali i účastníci Konference o GMO či workshopu.
Přední odborník na genomy rostlin ocenil zejména přítomnost Marca Van Montagu, držitele Světové potravinové ceny 2013, která je obdobou Nobelovy ceny pro zemědělství. „Ne moc často se setkáte s osobnostmi, které změnily svět. V tomto případě to tak je,“ řekl Doležel. Marc Van Montagu se podílel na objevu mechanismu, kterým mohou některé bakterie přenést do rostliny genetickou informaci. Toto zjištění podnítilo vývoj metod genového inženýrství rostlin, díky nimž mohou vědci zlepšit odolnost rostlin vůči chorobám, škůdcům a dalším stresovým faktorům.
„Rostliny jsou důležité pro planetu a jsou nezbytné pro obživu lidstva. Řešení problémů spojených s přelidněním planety může přinést jen věda. Máme nové techniky a není důvod je nevyužít. Nemůžeme čekat a nedělat nic,“ uvedl Van Montagu.
Belgický vědec a někdejší prezident Evropské biotechnologické federace si je nicméně vědom, že GMO budí ve společnosti řadu emocí. Za důležité proto považuje to, aby vědci dokázali svoji práci veřejnosti objasnit. Sám se popularizaci GMO i přírodních věd intenzivně věnuje, a proto dnes večer převezme Cenu AFO za osobní přínos popularizaci vědy. „Není žádný rozdíl mezi tím, co děláme v laboratoři a co se děje v přírodě. Je to součást evoluce a důležitý krok pro to, abychom přežili,“ doplnil Van Montagu.
Bez GMO si budoucnost nedokáže představit ani Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, který na konferenci hovořil o technice CRISPR/Cas pro cílené zásahy do dědičné informace, jejíž využití je reálné i u člověka. „Biotechnologie jsou tak mocné, že nám dávají možnost myslet na nové postupy léčby," uvedl Sedláček, podle nějž genové inženýrství zaznamenalo v posledních dvou letech obrovský rozmach, který demonstruje hlad společnosti po nových technologiích.
Text: Martina Šaradínová, UP Žurnál
Foto: Eva Hobzová
Fotogalerie
