Ječmen si z evoluce odnesl geny od vzdálených trav

18. listopad 2026 | čtení tohoto článku zabere přibližně 3 minuty

Ječmen má za sebou mnohem složitější evoluční historii, než se dosud předpokládalo. Mezinárodní tým 41 vědců ze sedmi zemí včetně badatelů z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR porovnal genomy 25 druhů ječmenů a odhalil stopy dávného mezidruhového křížení i přenosu genů od vzdáleně příbuzných trav. Studie publikovaná v časopise Nature přináší nový pohled na genetickou rozmanitost ječmenů a může pomoci při jejich budoucím šlechtění.

Rozsáhlou studii koncipoval a koordinoval Martin Mascher z Leibnizova institutu pro rostlinnou genetiku a výzkum kulturních rostlin (IPK) v německém Gaterslebenu. K hlavním autorům studie patří také Jan Šafář a David Kopecký z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR (ÚEB AV ČR). Za Akademii věd ČR se na výzkumu podíleli také vědci z Biofyzikálního a Botanického ústavu AV ČR.

Obr: Chromozomy planého ječmene pod fluorescenčním mikroskopem. Zeleně jsou označeny úseky DNA, které ječmen získal během evoluce od vzdáleně příbuzných trav.

Mezinárodní tým analyzoval 27 vzorků zastupujících 25 druhů ječmenů. Porovnání ukázalo, že evoluční historie jednotlivých druhů byla velmi spletitá – v genomech zůstaly stopy dávného mezidruhového křížení i velkých chromozomových přestaveb. Vědci navíc identifikovali 611 genů, které plané ječmeny během evoluce získaly od vzdáleně příbuzných prosovitých trav. 

Od evoluce k ječmeni na poli

Olomoučtí vědci se zaměřili na geny, které ovlivňují dobu kvetení a reakci rostlin na zimní chlad. U planých ječmenů objevili řadu variant genů VRN1 a VRN2. Některé z těchto změn umožňují rostlinám růst a kvést bez předchozího působení zimního chladu, podobně jako u jarního ječmene.

„Nejde o to najít jeden zázračný gen pro lepší ječmen. Důležité je vědět, jaké varianty příroda během evoluce vytvořila a co v rostlině ovlivňují. U genů řídících reakci na chlad a dobu kvetení nyní vidíme mnohem širší spektrum možností, než jaké známe pouze z kulturního ječmene. Některé z nich můžeme dále ověřovat a zjišťovat, zda by mohly být užitečné i pro šlechtění,“ říká Jan Šafář z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR.

Obr: Dva z hlavních autorů mezinárodní studie publikované v časopise Nature, David Kopecký (vlevo) a Jan Šafář (vpravo) v areálu Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci. Jejich výzkum pomohl odhalit dosud neznámé kapitoly evoluční historie ječmenů.

Správné načasování vývoje a kvetení pomáhá rostlinám přizpůsobovat se změnám prostředí. Širší genetická rozmanitost proto může být cenným zdrojem pro šlechtění, zvláště s ohledem na měnící se klima. Olomoučtí vědci již v reálných podmínkách na poli ověřují, jak vybrané změny v genu VRN1 ovlivňují vývoj a kvetení jarního ječmene. 

Geny získané neobvyklou cestou

Rostlinný genetik David Kopecký a jeho kolegové zkoumali geny, které se do genomů ječmenů během evoluce dostaly od vzdáleně příbuzných trav neobvyklou cestou – takzvaným horizontálním přenosem. Při něm rostlina získá genetickou informaci od jiného druhu, aniž by šlo o běžný přenos genů z rodičů na potomstvo. „Výsledky ukazují, že tento proces zanechal v genomech planých ječmenů výraznou stopu a  že část přenesených genů je stále aktivní. Dalším krokem bude zjistit, k čemu tyto geny rostlinám slouží a zda jim některé z nich mohly pomoci přizpůsobit se různým podmínkám,“ vysvětluje David Kopecký.

Obr: Sběrová expedice do přirozených stanovišť planých ječmenů u přítoku Sespe creek v Kalifornii poskytla vědcům cenný materiál pro studium jejich evoluční historie a genetické rozmanitosti.

Rozsáhlé srovnání genomů dává vědcům dosud nejpodrobnější obraz toho, jak se ječmeny během evoluce měnily a v čem se jednotlivé druhy geneticky liší. Tyto znalosti mohou pomoci lépe porozumět vlastnostem kulturního ječmene i jeho planých příbuzných a cíleně hledat takové, které by mohly být užitečné pro budoucí šlechtění. Které z těchto poznatků nakonec najdou uplatnění ve šlechtění, ukáže další výzkum.

Odkaz na publikaci: DOI 10.1038/s41586-026-11332-7

Úvodní obr: Zralé obilky planého ječmene Hordeum bogdanii. Jeho genetická výbava může obsahovat varianty genů, které u kulturního ječmene nenajdeme a které mohou ovlivňovat například dobu kvetení nebo reakci na chlad.