Koordinovat a podporovat výzkum a vývoj ve vědních oblastech, které mají zásadní dopad na udržitelnost zemědělské produkce a na zdravotní stav obyvatelstva - to je hlavní cíl Meziresortní rady pro genetiku a genomiku, kterou ustanovila ministerstva zemědělství a zdravotnictví.
Jedním z hlavních úkolů Rady v letošním roce je příprava Národní strategie pro oblast genetiky a genomiky, která naváže na další existující strategické dokumenty. Vznik a činnost Meziresortní rady pro genetiku a genomiku nevyžaduje žádný příspěvek ze státního rozpočtu.
Meziresortní rada pro genetiku a genomiku byla založena jako platforma umožňující efektivní spolupráci na celostátní úrovni a zároveň podporující začlenění České republiky do mezinárodních aktivit v oblasti zemědělské a lékařské genomiky.
„V rámci Rady fungují dvě pracovní skupiny složené z odborníků z lékařských a zemědělských ústavů, univerzit a vědeckých institucí. Jedna pracovní skupina se věnuje genetice a genomice zemědělských plodin, druhá pak lékařské genetice, genomice a bioetice,“ uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Koordinace pracovišť na celostátní úrovni a metodická spolupráce umožní v zemědělství urychlit šlechtění nových generací plodin se stabilním výnosem, přizpůsobených změně klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům a obsahujících zdraví prospěšné látky.
Pracovní skupina bude úzce spolupracovat s Agrární komorou ČR, s představiteli pěstitelských svazů a se šlechtiteli, aby zajistily, že výsledky výzkumu a nové technologie budou rychle a bezpečně zaváděny do praxe. Rada bude pravidelně informovat vládu ČR o pokroku a výsledcích své činnosti.
Vedoucím pracovní skupiny pro zemědělské plodiny se stal prof. Jaroslav Doležel, přední český vědec v oblasti rostlinné genetiky a genomiky. Prof. Doležel působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR a je mezinárodně uznávanou autoritou v sekvenování genomů zemědělských plodin, jako je pšenice či banánovník. Pod jeho vedením se rostlinná sekce Rady zaměřuje na uplatnění moderních genomických metod v rostlinném šlechtění, především s ohledem na výzvy spojené se změnou klimatu, výživovou hodnotou plodin a jejich odolností vůči škůdcům a chorobám.
2. dubna se konalo jednání rady s představiteli pěstitelských svazů a komoditních rad pro plodiny zaměřené na problematiku šlechtění jednotlivých plodin. Nyní už budou probíhat přímá jednání a navazování spoluprací se šlechtiteli konkrétních plodin.
Založení Meziresortní rady je zároveň výsledkem dlouhodobého úsilí Akademie věd ČR v rámci Strategie AV21, konkrétně programu Potraviny pro budoucnost, který prof. Doležel vedl. Právě tento program se systematicky věnoval udržitelnému zemědělství, potravinové bezpečnosti a uplatnění moderních technologií v oblasti genetiky a genomiky. Rada tak představuje konkrétní krok k přenesení vědeckých poznatků do praxe a k posílení spolupráce mezi akademickou sférou a státní správou.