Finmag.cz: Zadarmo „jitrnice“ nevypěstujete. Jak moc se (ne)vyplatí zahrádkaření
Rostoucí ceny potravin nutí lidi k zamyšlení, zda se nepustit do vlastní produkce zeleniny a ovoce. Úvahám o samozásobitelství „nahrávají“ také komplikace s přerušením dlouhých logistických řetězců či válečný konflikt na Ukrajině.
Pokud však nechcete mít především jen kontrolu nad tím, co skutečně jíte, pak se vám samozásobitelství nevyplatí. Tedy alespoň prozatím.
Covidová pandemie ukázala na zranitelnost globalizace. Dodávky čerstvého ovoce a zeleniny jsou závislé nejen na výkyvech extrémního počasí, ale také na nečekaných událostech, jako jsou pandemie covid-19 či lokální nebo mezinárodní ozbrojené konflikty.
Na nutnost vrátit se k lokální produkci, která neklade tak velké nároky na zpracovatelské a distribuční řetězce, upozornil i Josef Soukup, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.
Zpřetrhané globální vazby poznamenaly i trh se zemědělskými komoditami a Češi by podle Soukupa měli znovu začít pěstovat vlastní ovoce a zeleninu. Otázka je, jestli se jim to finančně vyplatí.
Soběstačnost Čechů poklesla
Nejdříve ale trocha souvislostí. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, jak od začátku 90. let konce minulého století soběstačnost Česka ve výrobě jídla klesá. Hlavními důvody jsou politicko-ekonomické změny: v roce 1989 změna společenského systému a restrukturalizace zemědělství a v roce 2004 vstup Česka do Evropské unie.
Druhá jmenovaná událost podstatně proměnila zdejší konkurenční prostředí. Výroba vepřového masa se snížila z 94,5 % v roce 2003 na 43,2 % v roce 2020, ve výrobě drůbežího masa z 92 na 59,8 %, másla ze 126,6 na 71,6 %, jablek z 100,2 na 79,9 % a zelí ze 77,5 na 56,7 %.
Celý článek, ve kterém je řeč i o výzkumu našeho programu si můžtete přečíst ZDE