Denik.cz: Žádný hon, nejsou zajíci. Zvýšit populaci má úbytek pesticidů a půda v ekorežimu

Myslivci i ekologové si zoufají nad dramaticky nízkými stavy zajíců. Jejich návratu do přírody má pomoci pestřejší krajina i ekologičtější hospodaření. Zemědělci používají na polích stále méně pesticidů. Česko je pod průměrem Evropské unie.

 

Střílení zajíců na poli s příchodem listopadu a honů? Zapomeňte. Myslivci někde naopak už v létě vypouštějí samce a samice do přírody. Opakovaně. Stavy této drobné zvěře totiž většinou stagnují či klesají na minimum. Za posledních pět sezon lovci dohromady v celém Česku třikrát odstřelili méně než třicet tisíc kusů. Zaječí populaci drží podle dat Českého statistického úřadu kolem čtvrt milionu. Pamětníci nimrodi si přitom ještě vybaví, jak po drastickém poklesu ulovili v roce 1990 „pouze“ 190 tisíc zajíců, a mnozí z toho byli špatní.

 

V působnosti Okresního mysliveckého spolku Zlín v předloňské a loňské lovecké sezoně klesly vykázané úlovky na počet 110 až 140 kusů. „Na Luhačovicku, Vizovicku a Valašskokloboucku se ve většině honiteb ani neloví. Přitom i tady se ještě před čtyřiceti lety lovily stovky zajíců ročně. Byla tam pestřejší skladba plodin, pěstovalo se obilí, řepa, brambory a louky i pastviny doplňovaly potravní nabídku,“ popsal Deníku předseda spolku Pavel Fryzelka.

Proč je v Česku tak málo zajíců? Na to hledají odborníci odpověď už několik let. Podle přírodovědce Jakuba Hrušky je důvodů víc, od příliš jednolité struktury zemědělské krajiny a chybějících ekologických prvků, jako jsou meze, polní mokřady, napajedla či lesíky, přes přemnožené predátory (lišky), až po devastující sucha. A upozornil i na znečištění monokulturních lánů chemií. „Čím je honitba pestřejší, tím méně je v zajících pesticidů,“ zjistil při výzkumu.

S kolegy v moči zajíců nalezl až čtrnáct různých pesticidů. „Někdy ve velikých koncentracích. Například glyfosát-Roundup, ale i mnoho jiných,“ informoval Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

První výsledky studie tak podle něj ukazují, že již malé procento výskytu ekologického zemědělství a ploch bez pesticidů, například letiště, je znát na vyšší populaci zajíců. Klíčová jsou podle Hrušky i útočiště v době postřiku, které zajíc najde právě v pestřejší zelenější zemědělské krajině. Výzkum má pokračovat ve spolupráci s dalšími institucemi i samotnými myslivci napříč republikou.

Celý článek ZDE