AV ČR: Když věda mění jídelníček: Strategie AV21 hledá cestu k udržitelným potravinám

„Jako je různorodá problematika produkce a spotřeby potravin, tak jsou pestrá i témata našich devíti podprogramů,“ říká Ondřej Prášil z Mikrobiologického ústavu AV ČR. „Chceme tak propojit špičkový výzkum ústavů Akademie věd – od získávání a spotřeby potravin až po související společenské a zdravotní dopady,“ dodává. Jakými tématy se týmy zabývají?

V čem je téma programu aktuální? 
Zabýváme se udržitelnou produkcí i spotřebou potravin. Naléhavost tématu je zřejmá – v současnosti totiž žijí na planetě stovky milionů lidí o hladu, další jedí stravu nevhodnou nebo i kontaminovanou. Počet lidí bude ještě několik desítek let stoupat a nároky na množství i kvalitu potravin se zvyšují. Rozsah zemědělské půdy přitom stagnuje a dosavadní metody zvyšování zemědělské produkce se už značně vyčerpaly. K tomu prožíváme globální změnu klimatu, která se zemědělské produkce bezprostředně dotýká a většinou ji ovlivňuje negativně. Potraviny také zásadně určují naše zdraví. Jde o důležité výzvy, na které musíme reagovat. 

Čím se ve svém výzkumu konkrétně zabýváte?
V třeboňské laboratoři Mikrobiologického ústavu studujeme fotosyntézu, především u modelových organismů – řas a sinic.

Jak přesně to souvisí se zaměřením programu?
Fotosyntéza je základem rostlinné produkce a zvýšení fotosyntetické účinnosti je jedním z uvažovaných způsobů potřebného nárůstu výnosů zemědělských plodin. Řasoví biotechnologové se u nás dlouhodobě zabývají využitím řas a sinic v potravinářství i jako zdroje nových cenných látek. Společně vyvíjíme postupy syntetické biologie, které umožní upravovat fotosyntetické organismy, aby produkovaly ve zvýšené míře požadované proteiny. Takové postupy se mohou uplatnit v potravinářství nebo medicíně.

Na co se chcete soustředit? 
Jako je různorodá problematika produkce a spotřeby potravin, tak jsou pestrá i témata devíti podprogramů. Osobně se kromě vedení celého programu zabývám vývojem a testováním automatických postupů pro fenotypizaci fotosyntetických organismů – řas, sinic, ale i rostlin. Vyvíjíme robotickou platformu, která nám pomůže pomocí biofyzikálních metod charakterizovat parametry fotosyntézy i látkové složení různých cílených i náhodných mutantů. Chceme najít a vybrat takové kmeny, které dosáhnou lepších produkčních parametrů.   

S kolika pracovišti Akademie věd spolupracujete?
Celkem s devíti ze všech tří vědních oblastí. S ústavy, které se do programu zapojily, už spolupracujeme dlouho. V mnohém navazujeme na předchozí úspěšně hodnocený program Potraviny pro budoucnost, který vedl Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky. Zmíněné olomoucké pracoviště spolupracuje s brněnským Biofyzikálním ústavem na vývoji a aplikaci nových genetických metod šlechtění rostlin. V Třeboni řešíme s brněnskými pracovišti – Ústavem přístrojové techniky a Ústavem pro výzkum globální změny – vývoj nových detektorů, senzorů a postupů pro fenotypizaci fotosyntetických organismů.

Jaké ústavy jste zapojili z třetí vědní oblasti?
Pražský Sociologický ústav zkoumá společně s ostravským Ústavem geoniky roli samozásobitelství potravinami v české společnosti – a kromě toho se věnuje také výzkumu změn postojů českých domácností k plýtvání potravinami či etickým otázkám udržitelné produkce potravin.

Témat tedy není vůbec málo, že?
Přesně tak, mohl bych tak vyjmenovat všech devět podprogramů, které se kromě uvedených témat zabývají klimatem, půdou, rostlinnými biotechnologiemi, odolností rostlin proti stresům, kontaminací potravin nebo vlivem potravy na lidský mikrobiom a zdraví vůbec.

Zapojili jste i instituce mimo Akademii věd?
Ano, univerzitní pracoviště, resortní výzkumné ústavy a soukromé firmy. Celkem jsme navázali téměř tři desítky aktivních spoluprací. Některé jsou i se zahraničím. Navíc bychom rádi navázali spolupráci i s obdobně orientovanými programy v cizině.      

Co vám mezioborová spolupráce přináší? 
Výhody spolupráce, kterou Strategie AV21 umožňuje, jsme si ověřili už v programu Potraviny pro budoucnost. Díky ní se propojily skupiny, které by jinak těžko spolupracovaly. Navíc výzkumy, které prvotně vznikají díky Strategii AV21, často pokračují v samostatných projektech. Strategie AV21 má prostě „multiplikační“ a dlouhodobý efekt. Vnímám ji jako nástroj k propojování, synergii, horizontální spolupráci, propagaci a komunikaci. Z tohoto pohledu jednoznačně převažují pozitiva.   

Celý článek zde https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Kdyz-veda-meni-jidelnicek-Strategie-AV21-hleda-cestu-k-udrzitelnym-potravinam/