Antibiotická rezistence pod drobnohledem přírodních a sociálních věd

15. září 2025 | čtení tohoto článku zabere přibližně 2 minuty

Rezistence k antibiotikům představuje jednu z největších výzev současné medicíny. Nejde však pouze o problém klinické praxe – antibiotika se uplatňují i v zemědělství, průmyslu či přírodních ekosystémech a jejich využívání formují také kulturní a společenské faktory. Seminář pořádaný odborníky z našeho výzkumného programu ukáže, proč je nezbytné nahlížet na tento fenomén z perspektivy více vědních oborů.

Antibiotika patří k nejvýznamnějším objevům moderní medicíny, neboť zásadně změnila možnosti léčby infekčních onemocnění. Jejich budoucí účinnost je však ohrožena stále častějším výskytem rezistentních bakterií. Tento problém se netýká pouze nemocnic a zdravotní péče, ale má i environmentální, ekonomické a sociální souvislosti. Abychom mu porozuměli v celé šíři, je třeba vrátit se k samotnému původu antibiotik a k jejich roli v mikrobiálních společenstvech.

Právě tuto komplexní perspektivu nabídne mezinárodní seminář Talking to microbes about resistance to antibiotics, který proběhne 3. října 2025 v sídle Akademie věd ČR. Setkání propojí přírodní, medicínské i sociální vědy s cílem představit antibiotickou rezistenci jako problém vyžadující interdisciplinární řešení.

Multidisciplinární přístupy k výzkumu rezistence
  • Prof. Salla Sariola (Univerzita v Helsinkách) představí Finské centrum excelence FIMAR, které propojuje mikrobiologii, ekologii, bioinformatiku a sociologii a zkoumá, jak se antibiotická rezistence vyvíjí a šíří napříč prostředími.
  • Markéta Koběrská (Mikrobiologický ústav AV ČR) vysvětlí, proč antibiotika v přírodě neslouží pouze jako prostředky potlačující růst bakterií, ale také jako signální molekuly ovlivňující dynamiku mikrobiálních komunit.
  • Jaroslava Hasmanová Marhánková (Fakulta sociálních věd UK) se zaměří na antibiotika jako sociální fenomén – předepisování a užívání léčiv není jen medicínským rozhodnutím, ale i výsledkem kulturních zvyklostí a interakce mezi pacientem a lékařem.
  • Jiří Gregor (ÚOCHB AV ČR a FN Motol) nabídne pohled nemocničního epidemiologa na dohled nad rezistentními patogeny, jejich dopad na pacienty a strategie prevence šíření.
  • Helena Žemličková (Národní referenční laboratoř pro antibiotika, SZÚ) zdůrazní význam antibiotické politiky a programů prevence infekcí jako zásadní investice do bezpečnosti pacientů i udržitelnosti antibiotické léčby.
Antibiotická rezistence jako vědecký i společenský problém

Rezistence k antibiotikům není pouze biologickým procesem – je to zároveň otázka společenská. Udržitelná dostupnost účinných antibiotik závisí na propojení výsledků základního i aplikovaného výzkumu, na promyšlených zdravotnických a politických opatřeních i na každodenním chování pacientů.

Seminář pořádaný v rámci programu Strategie AV21 proto propojí odborníky z různých disciplín a ukáže, že k řešení antibiotické rezistence je nezbytný komplexní a koordinovaný přístup.

Seminář se koná 3. října 2025 od 10:00 do 14:30 v budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1. Účast je zdarma, nutná je registrace zde