Vznikla Česká mikrobiomová společnost, cílí na vztah mikrobioty a zdraví

Upozornit na klíčový vliv mikrobioty na lidské zdraví a vznik nemocí, shromažďovat a analyzovat nové poznatky o jejích funkcích, zavádět a využívat nové možnosti jejího ovlivnění a bránit šíření nevědeckých přístupů v této oblasti. To jsou cíle České mikrobiomové společnosti, která vznikla při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Její předsedkyní se stala Helena Tlaskalová-Hogenová z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Na povrchu i uvnitř našeho těla – na nosní sliznici, v ústní dutině, na pokožce, v dýchacích cestách, v močovém a pohlavním systému a především ve střevě – žijí bakterie, viry, kvasinky a další mikroskopické houby, jednobuněční prvoci i jiné mikroorganismy. Může jich být až sto miliard a okolo tisíce druhů. Dohromady se označují jako mikrobiota a souhrn jejich genů jako mikrobiom.

Křehké soužití člověka a mikroorganismů 

Mikrobiota s námi jakožto se svými hostiteli žije v symbióze, nicméně velmi citlivě reaguje na stravu, léky i různé vlivy životního prostředí. Jakmile se naruší její rovnováha (dojde k tzv. dysbióze), vzniká řada zdravotních problémů od zažívacích až po kožní. Biologicky aktivní látky, které mikroorganismy v našem těle uvolňují, ovlivňují rovněž náš imunitní systém. Důsledky narušení mikrobioty se ale projeví i v chování a psychice, jelikož střevní bakterie produkují mimo jiné různé neurotransmitery včetně velkého množství serotoninu. Vědci tudíž předpokládají, že střevní mikrobiota může ovlivnit též různé procesy v mozku.

Spojení mozku se střevem

Podle Heleny Tlaskalové-Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR je přirozené, že v poslední době výrazně vzrůstá zájem o lidský mikrobiom v nejrůznějších medicínských oborech: „Je to především tím, že náš genom, celou naši dědičnou informaci, nelze zatím výrazně ovlivnit. Kdežto mikrobiom se ovlivnit dá. Tím můžeme působit na základní fyziologické funkce – na metabolismus, imunitní a nervový systém – a přispět k prevenci a terapii chronických chorob.“ Zásadní otázkou, na níž musí odborníci odpovědět, je, co je příčina a co následek: „Jestli narušení mikrobioty vede ke vzniku nemoci, nebo jestli je prvotní choroba, která následně změní mikrobiotu.“

Celý článek Jany Olivové z Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR si můžete přečíst ZDE

Fotogalerie