Agromanual.cz: Navrátí regenerativní zemědělství život do půdy?
Zemědělcům hrozí v důsledku eroze, chemického znečištění půd, desertifikace nebo narůstající extremity počasí ztráty na výnosech pěstovaných plodin, čemuž mohou zabránit šetrnějšími metodami hospodaření.
Jednou z nich je tzv. regenerativní zemědělství, o jehož pozitivním vlivu bylo pojednáváno začátkem března na konferenci Živá krajina, která byla pořádána projektem Carboneg ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky a Výzkumným ústavem rostlinné výroby. Účastníci byli kromě regenerativního zemědělství obeznámeni s dalšími souvisejícími tématy, jako je význam organického uhlíku v půdě nebo obnovení půdního života biostimulanty.
Hlavním iniciátorem konference byl zakladatel projektu Carboneg Ing. Václav Kurel, jemuž patřilo úvodní slovo. K podpoře regenerativního zemědělství ho přiměla zejména vize britského dokumentaristy Davida Attenborougha, která vychází z obav o stav planety v důsledku lidské činnosti a probíhající klimatické změny. Proto se pokouší rozšířit povědomí o tomto šetrnějším způsobu hospodaření, neboť přináší komplexní řešení v podobě zdravější půdy, která je schopna produkovat kvalitní potraviny s vysokým obsahem živin. Zároveň půdu i krajinu zlepšuje ve smyslu produkčních i neprodukčních funkcí pomocí ucelených technologií a speciálních postupů. Ty půdu regenerují, což v konečném důsledku vede k udržitelným a ekonomicky zdravým zemědělským podnikům. Tomuto napomáhá tzv. uhlíkové hospodaření, na kterém je založen projekt Carboneg. Pokud se zemědělec rozhodne řídit jeho zásadami vycházející z regenerativního zemědělství, je mu za každou tunu CO2 uloženou do půdy vyplácena finanční odměna (250 Kč/t/rok). Benefity z hlediska kvality půdy spočívají v navýšení obsahu organické hmoty, omezení vzniku eroze, podpoře pestrosti půdních mikroorganizmů apod.
Principy a přechod na regenerativního zemědělství
Regenerativní zemědělství je považováno za komplexní způsob hospodaření, jehož základní myšlenka tkví v co největším napodobování přírodních a biologických procesů. Od ní se odvíjí i uplatňované principy, z nichž některé byly popsány Ing. Karlem Klemem, Ph.D., vedoucím výzkumným pracovníkem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe. K nim patří kontinuální udržování zeleného pokryvu vegetací, důsledné uplatňování bezorebných technologií a případně i tzv. intercroppingu, který je založen na pěstování 2 plodin současně. Za kontroverzní označil používání dusíkatých hnojiv a pesticidů, což považuje za nutné zejména u fungicidů, které mají přímý negativní účinek na mykorhizní houby.
Celý článek ZDE