Vyhledávání fráze #c

Kdy lepek může způsobit nemoci a kdy naopak bezlepková dieta není vhodná

23. listopad 2015

Vědci, lékaři, odborníci i pacienti diskutovali v Praze o lepku a jeho vlivu na zdraví člověka. Jejich přednášky si nenechalo ujít na 150 lidí, kteří zamířili do budovy Akademie věd ČR. Seminář nazvaný "Bezlepková dieta: Léčebné využití a nové potravinové zdroje" organizovali pracovníci Mikrobiologického ústavu AV ČR v rámci výzkumného programu AV ČR „Potraviny pro budoucnost“, který je součástí Strategie AV21.  Pšenice je jednou z prvních domestikovaných plodin a lidstvo ji zná už asi deset tisíc let. Její dědičná informace je 6x větší, než lidská. Spolu s rýží a kukuřicí tvoří trojici nejdůležitějších plodin. Pěstuje se na 220 milionech hektarů, a to ve všech světadílech kromě Antarktidy. V současnosti je známo na 5 tisíc odrůd pšenice.  O pšenici se ale nemluví jen v dobrém. V poslední době přibývá lidí, kteří se jí naopak vyhýbají.  Nejde jen o celiaky, kteří nesnášejí lepek (gluten), tedy zásobní bílkovinu pšenice, nebo o pacienty s potravinovou alergií na pšenici. Podle prof. MUDr. Heleny Tlaskalové - Hogenové z Mikrobiologického ústavu AV ČR se v některých zemích stala bezlepková dieta hitem, módou, která má zlepšit zdraví. „Podle některých zpráv ji například v USA dodržuje až 20 procent všech obyvatel. Z bezlepkové stravy se tak stává dobrý byznys. Přitom zatím nebyla publikována žádná vědecká studie, která by prokázala její prospěšnost u zdravých lidí nebo potvrdila zlepšení sportovních výkonů.“ Od roku 2012 se začal v medicíně používat pro nově definovanou chorobu pojem neceliakální glutenová sensitivita.   Do této kategorie patří lidé, kteří sami přišli na to, že ačkoliv nemají celiakii ani alergii na lepek, potraviny vyrobené z pšenice, ječmene a žita jim způsobují zdravotní problémy. Bezlepková dieta jim někdy pomůže zbavit se trávicích obtíží, pálení žáhy, bolestí břicha, poruch spánku, vyrážek či brnění končetin. Přednáška: Detekce glutenu v potravinách, nová legislativní opatření Podle MUDr. Ivy Hoffmanové z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady lékaři dosud neví, co těmto lidem vlastně pomáhá: „Nevíme, zda je to absencí samotného lepku nebo nelepkových součástí zrna, placebo efektem či změnou jídelníčku.“  Podle lékařky by ti, kdo chtějí držet bezlepkovou dietu, měli znát i její rizika: „Takováto strava je chudší o vlákninu a o vápník.  Člověku, který se ji rozhodně držet, tak mohou chybět některé důležité živiny. Proto je potřeba, aby se lidé o jídelníčku poradili s lékařem nebo nutričním terapeutem. Pokud někdo usoudí, že by jeho zdravotní potíže mohl způsobovat lepek, měl by u něj lékař nejprve vyloučit pomocí jednoduchých serologických testů (vyšetření krve) celiakii a potravinovou alergii. A to je možné jen v době, kdy dotyčný lepek ještě jí,“ dodává lékařka. Podle prof. MUDr. Jiřího Nevorala z Fakultní nemocnice v Motole přibylo ve světě za několik desítek let i diagnostikovaných celiaků: „Tuto nemoc má jeden člověk ze sta. Dříve to byl jeden člověk z jednoho až tří tisíc lidí.“ Nárůst je podle odborníka ovlivněn i lepšími diagnostickými metodami. Zjistit celiakii včas je důležité. Jde totiž o autoimunitní onemocnění, kdy si tělo vyhodnotí lepek jako nepřítele. Reakcí je zánět s mnoha komplikacemi. Jedinou možností léčby je dodržovat do konce života bezlepkovou dietu.  Přednáška: Kvalita bílkovin pšeničného zrna z pohledu šlechtění, pěstitelské a zpracovatelské praxe Dříve se celiakie považovala za dětskou nemoc. Dnes se ví, že může propuknout v každém věku. U dospělých není diagnostika snadná, a proto mnoho z nich ani neví, že celiakii mají. Příznaky jsou totiž proměnlivé a často nesouvisí se zažívacím traktem, potvrzuje prof. Nevoral: „Jen jeden dospělý ze sedmi má klasické příznaky celiakie. Většinou jsou postiženy různé orgány, které si lékaři s celiakií vůbec nespojí. Celiakie může souviset například i s anémií, depresemi, neplodností, některými onkologickými onemocněními nebo s osteoporózou,“ vysvětluje lékař.  Toto onemocnění je pro pacienty i ekonomickou zátěží.  „Celiaci se i dnes musí potýkat například s tím, že bezlepkové potraviny jsou drahé,“ říká Ing. Blanka Rubínová ze Sdružení celiaků ČR: „Celiaci utratí průměrně o tři tisíce korun více, než lidé, kterým lepek nevadí.  A i když je výběr bezlepkových potravin mnohem širší než v minulosti, najít jídelnu či restauraci, kde se vaří bezlepkově, není snadné,“ potvrzuje ing. Rubínová a dodává: „Maminky zůstávají doma a vaří pro dítě, rodina tak přichází o jeden plat a dostává se často na okraj životního minima. Mnohdy mají potíže i lidé v zaměstnání, třeba když jedou na služební cestu.  Naprostá většina jídel v restauracích totiž obsahuje stopy lepku.“ Přednáška: Původ pšenice a její dědičná informace I této problematice se budou podle prof. Tlaskalové - Hogenové věnovat odborníci i příští rok: „Na jaře na seminář naváže setkání u kulatého stolu. Probírat se budou nejen problémy celiaků, ale i legislativní opatření, která by jim mohla zjednodušit život.“ Jak uzavírá prof. Ing Jaroslav Doležel z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin ÚEB AV ČR a koordinátor výzkumného programu „Potraviny pro budoucnost“, přesně to je cílem Strategie AV21: „Koordinace výzkumných aktivit mezi ústavy Akademie věd a partnery programu přispěje k lepšímu využití výzkumného potenciálu České republiky a k zajištění produkce dostatku kvalitních a bezpečných potravin.“ Přednáška: Neceliakální glutenová senzitivita a alergie na lepek   Reportáž ze semináře: Můžete si poslechnout další rozhovory: S ing. Václavem Dvořáčkem S ing. Blankou Rubínovou S lékařkou Ivou Hoffmanovou  Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin) a Viktor Černoch (oddělení mediální komunikace AV ČR).

Festival vědy

06. září 2016

Představujeme náš program na Týdnu vědy a techniky v Praze

11. listopad 2019

Týden vědy a techniky AV ČR - Potraviny pro budoucnost

pondělí 11. 11. 2019, budova AV ČR, Praha, Národní 3
 
 
9:00: Mgr. Radka Hanzlová: Udělej něco užitečného nejen pro sebe, ale i pro naši planetu! PŘESTAŇ PLÝTVAT POTRAVINAMI
 
Plýtvání potravinami představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnosti, který bývá mnohdy opomíjen. Zároveň se však jedná o problematiku, k jejímuž řešení může svým chováním přispět každý z nás, neboť podle nejnovějších studií dochází k největšímu plýtvání právě na úrovni domácností. Cílem přednášky je seznámit posluchače se základními informacemi a širšími souvislosti v oblasti plýtvání potravinami. V rámci přednášky budu teoretické informace propojovat s výsledky dotazníkového šetření české veřejnosti, které se zaměřuje primárně na to, jak česká společnost vnímá naléhavost tohoto problému, kolik potravin se v českých domácnostech vyhodí, jaké jsou příčiny tohoto vyhazování ale i naopak co respondenti vidí jako podstatné důvody k jeho omezení. Věnovat se budu také nákupnímu a spotřebnímu chování českých spotřebitelů a problematice nakupovaní nedokonalé, tzv. křivé zeleniny a ovoce.
 
11:00 RNDr. Roman Hobza, Ph.D: Genetické modifikace aneb proč se bojíme vlastních schopností?
 
Mohou genetické modifikace pomoct řešit problémy související se změnami klimatu? Je věda nebezpečná nebo jsou nebezpeční spíše vědci? Kdo rozhoduje, co je správné? Přežívá lidstvo díky inovacím? A jak bude vypadat výzkum v budoucnosti?
 
13:00 Mgr. Richard Lhotský, PhD.: Řasy na vidličce
 
Mořské a sladkovodní řasy se objevují ve výživě lidí od nepaměti. Skrývají v sobě totiž obrovský potenciál, protože se snadno pěstují, mají skvělé výživové hodnoty a uplatnit se mohou dokonce i v průmyslu. Dnes už se na řasy nedíváme pouze jako na zdroj, který by mohl pomoci hladovějícím v některých zemích třetího světa. Stoupá poptávka především po jejich cenných látkách, kterých mikrořasy obsahují hodně. Jsou to například zdraví prospěšné antioxidanty, karotenoidy, či mastné kyseliny, které se přidávají do funkčních potravin.
 
15:00 Mgr. Veronika Jílková, Ph. D.: Proč potřebujeme zdravou půdu, aneb už nám zvoní hrana
 
Půda je důležitým zdrojem potravy, ze kterého pochází veškerá rostlinná, a potažmo i živočišná produkce. Díky intenzivnímu využívání dochází ke ztrátě organické hmoty a živin z půdy a k výraznému snížování biodiverzity organismů důležitých pro správné fungování půdy. Současný stav půd je velice špatný a neustále se zhoršuje. Vzhledem k rostoucí velikosti světové populace, kterou je potřeba uživit, je nejvyšší čas tento stav zvrátit.
 
16:30 Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.: Jak zajistit dodatek zdraví prospěšných potravin?
 
Zajištění dostatku potravin pro světovou populaci zůstává nedostižným cílem a více než její čtvrtina nemá přístup k dostatku zdraví prospěšných potravin. Oproti očekávání stoupá počet lidí trpících chronickou podvýživou a téměř stejný počet lidí již trpí nadváhou - většina z nich díky konzumaci levných potravin. Náprava vyžaduje komplexní přístup a je komplikována růstem světové populace i změnou klimatu. Má lidstvo naději?
 
 
18:00 Panelová diskuze Hrozí lidstvu v budoucnu nedostatek potravin? Rizika a možná řešení
 
Prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.
Prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Mgr. Veronika Jílková, Ph.D.
RNDr. Roman Hobza, Ph.D.
 
Zajištění dostatku kvalitních potravin je jednou z nejdůležitějších výzev současnosti. Světová populace roste a podle odhadů bude v roce 2050 žít na Zemi více než 10 miliard lidí. Výnosy zemědělských plodin proto bude nutné zdvojnásobit. Současná situace ale není příliš optimistická. Mění se klima, potýkáme se se suchem, mrazy a záplavami. Ubývá také vodních zdrojů a nedaří se zadržovat vodu v krajině. Intenzivní zemědělská produkce vede k erozi zemědělské půdy a ke zhoršování její kvality. Tento stav není z dlouhodobého hlediska udržitelný. Jaká jsou řešení? To se dozvíte v diskuzi 11. listopadu 2019 v budově Akademie věd ČR, Praha, Národní 3, která začíná v 18 
 
Doprovodný program
 
1. Fascinující svět rostlin (ÚEB Olomouc + Praha)
 
Svět rostlin, jak jste jej nikdy neviděli, představí Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR. Můžete si zahrát na rostlinné genetiky a vyzkoušet si pipetování, práci s rostlinným materiálem či skládání karyotypu. Budete si moci vyrobit různé předměty z roztoku pektinu či mléčnanu vápenatého a vyzkoušet pokusy s polysacharidovými slizy semen rostlin.
 
2. Chemie v kuchyni (ÚCHP)
 
Chemie je všude kolem nás a i kuchyně se může stát chemickou laboratoří! Uvidíte celou řadu zajímavých experimentů s běžnými potravinami a seznámíte se i s návody, jak například připravit domácí olejovou lampu, oloupat syrové vajíčko, chemicky zhasnout svíčku nebo jak rozdělit barvičky na křídě. Dozvíte se, které potraviny použít pro chemický experiment a vše si sami vyzkoušíte.
 
3. Mikrořasy v potravinách a krmivech (MBÚ)
 
O mikroskopických řasách se už dlouho uvažuje jako o zdroji kvalitních potravin. Jsou totiž mimořádně produktivní, nevyžadují ornou půdu a jejich buňky obsahují řadu cenných látek. Tajemství mikrořas a sinic poodhalí stánek Mikrobiologického ústavu AV ČR. Dozvíte se například, že řasy mohou mít různé barvy. Budete si je moci prohlédnout ve skleněné laboratorní kultivační jednotce, pod mikroskopem i na Petriho miskách.
 
4. Zachrání planetu geneticky modifikované organizmy? (BFÚ)
 
Mohou genetické modifikace pomoci s řešením problémů související se změnami klimatu? Ve stánku Biofyzikálního ústavu AV ČR se dozvíte, že není potřeba se GMO bát. Ochutnáte pomazánku z vajec, která snesly slepice krmené geneticky upravenou sójou. Uvidíte i preparáty, které jsou v laboratoři nezbytné pro proceduru vedoucí ke genetickým modifikacím.

Kalendář

Nově přidaná videa