Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti

Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s  názvem Živá krajina. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.

Regenerativní zemědělství jako nová možnost hospodaření

Způsob obhospodařování zemědělsky využívané půdy, založený na principu návratu k přirozeným mechanizmům v přírodě, se označuje jako regenerativní zemědělství. Jeho hlavním cílem je zlepšit kvalitu půdy a zvýšit biodiverzitu prostředí. Očekává se, že na takto obhospodařovaných půdách dojde k nárůstu organické hmoty, podpoře biodiverzity, snížení eroze a zlepšení jejich fyzikálně-chemických vlastností. Půda by měla lépe zadržovat vodu, mít sníženou evaporaci a pozitivně ovlivnit vodní režim v krajině, což by mělo přispět k vytvoření lepšího mikroklimatu.

V rámci regenerativního zemědělství se striktně uplatňuje no-till technologie. Půda se nesmí otáčet, ani jinak mechanicky zpracovávat a nikdy nezůstává holá. Tímto způsobem se minimalizuje narušení biologické rovnováhy. Zejména se zde eliminuje usmrcování prospěšných hub a mikroorganizmů a zabraňuje uvolňování půdní vláhy a tolik diskutovaného oxidu uhličitého do atmosféry. Oxid uhličitý se naopak pomocí rostlin zabudovává do půdy. Tím by mělo docházet ke zmírňování klimatické změny.

Závažnost klimatické změny ve své prezentaci zdůraznil RNDr. Radim Tolasz, Ph.D. z Českého hydrometeorologického ústavu, který uvedl, že během posledních 30 let došlo k nárůstu teploty o 1,1 °C, zatímco úhrn srážek zůstává přibližně konstantní. Stoupá pouze jejich nerovnoměrné rozložení a extrémnost. S rostoucí teplotou se také zvyšuje výpar, což vede k markantnějším problémům s dostupností vody v krajině. V mnoha regionech se voda a její efektivní zadržení stává jedním z hlavních faktorů ovlivňujících celkový výnos plodin.

 

Přechod na regenerativní hospodaření

Přechod k regenerativnímu zemědělství na orné půdě přináší řadu výzev. Každé prostředí, ve kterém se zemědělská činnost provádí, je unikátní, a proto není možné stanovit univerzální návod. Při zavádění těchto postupů je nezbytné brát v úvahu přechodné bdobí trvající 3–5 let (v některých případech i 10 let), během kterých může dojít k poklesu výnosu až o 15 %. U plodin náročných na zpracování půdy může tento propad činit až 25 %. Proto je vhodné začínat postupně, ideálně na ploše do 20 % celkové výměry podniku.

Při výběru pozemků je vhodné preferovat plochy bez zásadních problémů s utužením a s minimálním výskytem vytrvalých plevelů. Dále je důležité, aby byl vybrán rovný pozemek. Na nerovném pozemku totiž dochází k nerovnoměrné hloubce setí, která způsobuje mnohé problémy, jakými jsou např. nerovnoměrné vzcházení, mezerovitost porostu, a tím pádem vznik prostoru pro zaplevelení.

V průběhu přechodného období může způsobovat problémy i stanovení optimální hloubky setí. Vlivem špatné struktury půdy není osivo optimálně zapraveno, a proto se doporučuje hloubku zvýšit o 1–2 cm, s přihlédnutím ke konkrétní meziplodině či plodině.

Zásadní komplikací přechodného období může být výskyt vytrvalých plevelů. Pokud se tyto plevely vyskytují na pozemku výrazně, je nezbytné provést jejich důkladné potlačení ještě před samotným začátkem přechodného období. V případě výskytu pýru plazivého doporučuje Ing. Karel Klem, Ph.D. z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR použít po včas sklizené předplodině diskové nářadí či coultery. S jejich pomocí dojde k nařezání oddenků na malé části. Tím se naruší apikální dominance, pupeny začnou regenerovat, zásobní látky se vyčerpají a vyrašené rostliny snadněji po zásahu herbicidu, či použití kypřičů hynou. Ideální je toto opatření 3× opakovat.

V případě výskytu pcháče rolního je možné tuto regulaci udělat opakovaným horizontálním podřezáváním pomocí radličkových podmítačů v postupně se prohlubujících vrstvách, např. 4, 10 a 16 cm. Tím se pcháč vyčerpá a snadněji vymrzne. V dalším vegetačním roce je vhodné zařadit konkurenčně silnou plodinu, jakou může být vojtěška nebo žito a následně rychle rostoucí meziplodiny.

Regulace plevelů v regenerativním zemědělství

Pro efektivní regulaci plevelů na regenerativně obdělávaných pozemcích může být využito dalších mechanických opatření, např. hvězdnicových plecích bran. Tyto brány rozruší pouze svrchní vrstvičku a jsou schopny účinné práce i na kamenitých půdách. Jejich efektivitu lze zvýšit prutovými branami, které jsou ale účinné pouze v případě dostatečného rozdrcení posklizňových zbytků. Výhodou je i možnost jejich použití před vzejitím plodiny, čímž dojde k potlačení vzcházení plevelů. Jednou z alternativ jsou rakouské brány APV-RH 600 M1, které umožňují nastavení úhlu sklonu hvězdic směrem k pojezdu, nastavení přítlaku, hloubky prostupnosti do půdy a event. také vynechání řádků. Navíc poskytují možnost výsevu pomocných plodin.

Účinným způsobem regulace zaplevelení je také využití živého mulče (např. jetele bílého). Pozor je ale nutné dát ve 2.–3. roce po výsevu, kdy silná konkurence mulče může vést ke snížení klíčivosti některých plodin.

Význam meziplodin

Základem regenerativního zemědělství jsou meziplodiny. Při jejich pěstování je nutné nepodcenit druhovou pestrost směsi, zařazení až 50 % leguminóz a setí ideálně v den sklizně hlavní plodiny. Limitujícím může být pozdní načasování sklizně plodiny, resp. opožděné setí meziplodiny, která již nestihne vyrůst do požadované velikosti. Řešením je provést výsev meziplodiny 2–4 týdny před sklizní hlavní plodiny pomocí rozmetadla.

Celý článek ZDE