Aktuality
Studené počasí těchto dnů by mělo ovoce poškodit jen lokálně, míní odbornice
Ovocné stromy by měla studená rána těchto dnů poškodit nejvýše lokálně, předpokládá Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.
Unikátní žlutá chlorela z Třeboně našla svého pěstitele
Žlutou mikrořasu chlorelu bohatou na pigment lutein, kterou vyšlechtili v Mikrobiologickém ústavu AV ČR – Centru Algatech v Třeboni, bude v komerčním měřítku pěstovat nizozemská společnost Phycom B.V.
Regenerativní zemědělství - novinky a zkušenosti
Zájemci o regenerativní zemědělství z řad široké odborné veřejnosti a praxe se sešli koncem ledna v aule České zemědělské univerzity v Praze na konferenci s názvem Živá krajina. V průběhu dne se účastnící měli možnost seznámit s novými poznatky propagátorů, kteří zkoumají nebo praktikují tento, v České republice relativně nový, způsob obhospodařování zemědělské půdy. O své zkušenosti se kromě jiných podělil i americký propagátor Dale Stickler, jehož knižní novinka zde byla pokřtěna.
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu.
Klimatolog: Při těchto teplotách může být v létě zásadní problém
Dubnové mimořádné teploty mohou mít z hlediska sucha zásadní dopad v létě. Přestože je půda nasycená, letos obzvláště bujná zeleň vláhu rychle vysaje, uvedl v rozhovoru pro Novinky a Právo klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a šéf projektu Intersucho.
„Brojení proti GMO nechápu,“ říká vědec. Vysvětlujeme souvislosti kolem genetické modifikace organismů
Poslanci Evropského parlamentu v únoru schválili návrh Evropské komise, který je prvním krokem ke zmírnění přísných pravidel pro takzvanou genetickou modifikaci organismů na území EU. V analýze popisujeme důležité souvislosti i samotnou techniku genetické modifikace.
Žížaly jako potenciální záchranáři zemědělských půd
Celosvětově nízká kvalita zemědělských půd může být zvýšena organickými přídavky. Jak zjistili vědci z Bioloigického centra AV ČR, půdě velmi prospívají žížaly, které dokáží dokáží zvyšovat pozitivní účinky ukuřičné biomasy a biouhlu na kvalitu půdy.