Paradox dnešní doby: Jídlo je drahé, přesto končí v popelnici

Domácnosti si stěžují na drahé potraviny. V odpadu ale končí pečivo, ovoce nebo mléčné výrobky za miliardy korun.

Je to jeden z paradoxů dnešní doby. Zatímco na jedné straně lidé shromažďují v potravinových bankách jídlo za miliony korun, na straně druhé nemálo pokrmů končí v popelnicích. Každý Čech vyhodí za rok do koše desítky kilogramů pečiva, ovoce, zeleniny, mléčných výrobků nebo masa a uzenin.

Není to samozřejmě žádné české specifikum. Podle Organizace pro zemědělství a výživu se každý rok na světě vyhodí až jedna třetina vyprodukovaných potravin, což je asi 1,3 miliardy tun. „Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí,“ konstatuje Radka Hanzlová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která se tématu věnuje také v rámci výzkumného programu Potraviny pro budoucnost – Strategie AV21.

Oproti jiným částem světa si Evropa stále žije v blahobytu, potravin je dostatek, vlastně dokonce nadbytek, takže regály v obchodech jsou plné. Pravděpodobně i to je jednou z příčin, proč Evropané patří k největším světovým jídelním „plýtvačům“. Podle kvalifikovaných odhadů každoročně skončí v popelnicích potraviny téměř za 146 miliard eur.

Kolik vyhodí Češi

Že část nakoupených potravin místo v žaludku skončí v odpadkovém koši, Češi neradi přiznávají. Dokazuje to například zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění, které se ptalo vybraného vzorku populace právě na to, jak plýtvá jídlem. Dotazovaní nejčastěji souhlasili s výrokem „když připravuji jídlo, dbám na to, abych využil vše, co lze“. K takovému postupu se přihlásilo více než osmdesát procent lidí. Více než tři pětiny souhlasily s tím, že „když plýtvají jídlem, mají špatné svědomí“.

Jaká je ale realita? Kolik plátků sýra, koleček salámu nebo krajíců chleba vyhodí jeden průměrný Čech? Odpověď není jednoznačná. Už citovaná socioložka Radka Hanzlová uvedla, že v českém prostředí a ani ve světě neexistuje dostatek vypovídajících výzkumů, dat a ani přesná metodologie, jak potravinový odpad měřit a co do něj započítávat. Jde tedy většinou pouze o kvalifikované odhady. „I tak jsou čísla alarmující,“ dodává socioložka.146 mld. eur je hodnota potravin, které každoročně skončí v evropských popelnicích.

Obecně lze konstatovat, že jeden český občan v průměru vyhodí desítky kilogramů jídla za rok. Evropský statistický úřad Eurostat ve svém velkém přehledu uvedl, že je to 69 kilogramů – podle údajů z roku 2020 (viz graf). I když se toto číslo zdá hodně vysoké, Česko se pohybuje v evropském průměru. Mnohem hůře dopadla Itálie a Portugalsko, kde se vyhodí více než sto kilogramů na osobu a rok. Premianty jsou naopak Bulhaři s 26 kilogramy a Španělé s třiceti kily.

Na tom, kolik vyhodí české domácnosti potravin, se neshodnou ani tuzemské úřady. Podle ministerstva zemědělství to podle posledních propočtů bylo více než 404 tisíc tun. Ministerstvo životního prostředí ovšem podle své metodiky došlo k hodnotě blížící se 743 tisícům tun. Úřady teď mluví o tom, že je zapotřebí zavést lepší a jednotnou evidenci toho, kolik potravin se vlastně vyhodí. Je to důležité i proto, že se Evropa už před několika lety zavázala, že do roku 2030 sníží množství vyhozeného jídla o polovinu. Pravidla, podle nichž se tento plán bude hodnotit, by Evropská komise měla zveřejnit v červnu.

Celý článek ZDE