Europoslanci zamítli návrh na omezení pesticidů. Ignoroval by rozdíly mezi zeměmi,‘ říká šéf svazu

Černý den pro životní prostředí. Za takový označila rakouská europoslankyně za Zelené Sarah Wienerová den, kdy Evropský parlament zamítl návrh na omezení používání pesticidů, který měl jejich aplikaci v členských zemích snížit do roku 2030 na polovinu. 

Jde skutečně o tak špatnou zprávu pro biodiverzitu a zdraví občanů, nebo o rozumné rozhodnutí, protože zemědělci i bez stanovování mezních hranic sami snižují při pěstování použití chemie?

Nedlouho před tím, co europoslanci smetli návrh na omezení pesticidů ze stolu, rozhodla Evropská komise, že o deset let prodlouží licenci pro používání glyfosátu.

"Ten návrh na omezení používání pesticidů na 50 procent do roku 2030 souvisel se zavázáním členských států k tomu, že do téhož roku zastaví pokles biodiverzity,“ říká geochemik Jakub Hruška z ústavu Výzkumu globální změny Akademie věd a člen České geologické služby.

„Jeden z hlavních řídících faktorů způsobujících pokles biodiverzity je vysoké používání pesticidů v evropské přírodě a po celém světě. Cíl považuji za důležitý, ale přesto, že jednání o omezení úbytku biodiverzity byly desítky, žádné se nenaplnilo.“

„Je potřeba uvažovat, jak pesticidy působí, jak se bude měnit struktura krajiny a pěstovaných plodin,“ dodává.

„Zemědělský svaz toto rozhodnutí vítá, protože celá diskuse nám přišla odtržená od reality. Nevíme, kolik které země přesně používají pesticidů, protože každý stát to sleduje trochu jiným způsobem, má jinou strukturu plodin a jiné přírodní klimatické podmínky – Česko používá čtyřikrát méně přípravků než například Belgie, což toto nařízení úplně ignoruje a rozhoduje o nějakém technokratickém procentu, které vůbec nic neříká,“ vysvětluje předseda svazu Martin Pýcha.

Více ZDE